Web:
Ano, vymysleli jej jako OpenSouce, ale rozšířila ho až komerce. Tedy placené služby.

Distribuce softwaru:
To je cool. Ale pak je problém, že každá druhá distrubuce má svůj “centrální” repozitář. To pak je k ničemu.

Skriptovací jazyky:
Zase. Celou dobu jsou pouze v malém množství projektů. Drtivá většina komerčních projektů je postavena na proprietárních jazycích.

Licence:
Osobně nemám rád “copyleft” licence, protože omezují vývojáře v použití kódu pod touto licencí.

“Vysoká upravitelnost”:
Jádro, které běží “všude” je extrémně malé. Ve skutečnosti je rozdíl mezi “svobodným” systémem na různých platformách prakticky stejný jako rozdíl mezi různými “proprietárními” systémy.

1. Jazyk neni proprietarni nikdy, proprietarni je maximalne jeho implementace. A ze by drtiva vetsina komercnich projektu byla postavena na proprietarnich implementacich je blbost. Napriklad v Jave je dost velka cast enterprise aplikaci a je pri tom open source. S licencema naprosto souhlasim, GPL je zlo.

to Euphoric
opensource a komerce sa nevylučujú - naopak podporujú to - z komerčných služieb aj žije väčšina opensource aplikácii (napr ret hat a platené služby podpory, služby google atď)

Distribucie softwaru…
no ano ale v rámci distribúcie sú na jednom mieste nie na milion tisic tristošesťdesiatdva v prípade windowsu (vo win 8 to už platiť nebude - aspoň z časti)
licencia

no čo sa týka licencie GPL, tak oproti proprietarnemu riešeniu máš tú výhodu, že ho môžeš použiť (sice len pod 1 licenciou) čo v prípade proprietarnych licencii nemôžeš vôbec (pod žiadnou)

čo sa týka jazykoch - tak to už bolo vysvetlené…
a väčšina kvalitných softwarov je napísaných v C++ a jave - tam rozhodne nie je nič proprietarne

Zdroj informací? Chybí mi to tam, takhle to působí jako vycucané z prstu.

To co uz je za statistiku, ked medzi mobilnymi OS nie je ten, ktory je uz par mesiacov na prvom mieste? Alebo ze by ste Android mysleli tym Linuxom? Ono to ale nie je Linux, je len postaveny na Linuxe.

CSV neni CVS.

A je to blbost, pred CVS byly drive i jine systemy na verzovani zdrojovych kodu (souborovy system VMS, SCCS, RCS). CVS je jen prvni opensource a navic je silne specializovane na vyvojovy model opensource. Jestli prvenstvi, tak bych spis dal za priklad ulohu gitu a mercurialu v masovem rozsireni modernich distribuovanych verzovacich systemu. I u tech byly driv komercni programy (ClearCase, CM/Synergy, BitKeeper, TeamWare) ale byly mimo cenovou dostupnost bezneho uzivatele (tisice dolaru za licenci na rok).

=== SMAZÁNO PROVOKACE (Chcete-li mě kontaktovat, odkaz je v pravém sloupečku vedle zápisku.) ===

re 5 : Android je Linuxová distribuce. Podobně v jiných řádcích také neuvádím konkrétní distribuce Linuxu (Ubuntu, RHEL, CentOS…) nebo verze operačního systému (Windows XP…).

re 6 : CSV je překlep, který opravím. Přiznám se, že Vámi jmenované verzovací systémy neznám. Měly skutečně srovnatelné funkce jako CVS? Narozdíl od jmenovaných se CVS hojně používá dodnes. U Git a Mercurialu bych o prvenství nemluvil, prvním masově rozšířeným moderním distribuovaným verzovacím systémem je GNU Arch (resp. jeho fork Bazaar).

On to všechno nevynalezl Apple?

Android je linuxova distribuce, pouziva jadro linuxu, takze laicky se rika, Android je Linux, stejne tak Ubuntu, nebo distribuce pro routery jako OpenWRT, …

Nechapu v cem je problem, kdyz je balickovacich systemu vice ?
Co je spatneho na tom, ze si konkuruji ?
Beznemu uzivateli to muze byt jedno, nainstaluje Ubuntu, otevre centrum software a tim to konci. Pokud chce hledat baliky na webu, hleda pro Ubuntu.

Na routerech skvělá věc, obvykle v době, kdy končí fyzická nebo morální životnost zařízení, bývá firmware skoro vyladěný. Totéž multimediální přehrávače, DVD přehrávače, televizory, všechno dnes dostanete poháněné nějakým klonem linuxu, který někdo zmršil, jak se jen dalo, a pak se postupně vychytává chyba po chybě.
Osobně v tom marně hledám jakoukoli výhodu pro uživatele/spotřebitele.

@Pety
Routery: WTF??? To myslis vazne ? za zivot jsem potkal jediny router v kterem nefungoval jeden rezim a to to byl takovy shit ze se vyrobce na nej neoopovazoval nalepit ani nalepku…
Pokud ale koupujes routery za 300Kc tak se pak neni cemu divit!
Prestan techniku nakupovat na trznici…

3. Majoo: To je samozřejmě tendenční polopravda či spíše srovnávání jablek a hrušek. Třeba já si proprietární SW bežně kupuji(někdy i se zdrojákama), používám a můžu použít pod kteroukoli licencí kterou si vymyslím. Což za úměrný bakšiš je pro mne mnohem lepší řešení než abych musel svůj kód vypublikovat a stát se vazalem GPL.

Treba este uviest, ze drviva vacsina tohoto OpenSource a GPL softwaru je vyvijana hlavne vo velkych komercnych firmach. A robia to hlavne koli tomu, ze niektore veci sa oplati robit spolu. To slavne garazove dobrovolnictvo je precenovane a tvori malu cast.

Android - Google; Chrome - Google; OpenOffice - Sun (Oracle); Linux - Canonnical, RedHat, OpenSUSE, IBM, Novell; atd..

Vsak v garazi zacinal i MS a Apple. S OSS je to stejny. Zacnou v “garazi” a jak rostou, roste i organizace kolem nich…

13: Tohle můžeš udělat i s GPL programy - zaplať autorovi a dodá ti zdrojáky pod jakou licencí chceš. Viz duální licencování.

A zajímalo by mě, co za proprietární programy i se zdrojáky kupuješ… Nějak si neumím představit ten obchodní model - buďto je to program vyloženě pro tebe na zakázku, který si stejně zaplatíš, nebo je to nějaký abandonware. Protože pokud by firma vydělávala na licencích, nemůže ti to dát „pod jakou licencí si vymyslíš“. A pokud vydělává na podpoře, nemá tam nějaká proprietárnost smysl (spíše škodí).

16. me vakérav: Ti bude tím, že nekupuju programy, ale části ze kterých se programy dělají. Standardní model, kdy pro větší funkcionalitu nemusíš 10x vymýšlet kolo. Tedy veškeré tvé dedukce vychází z tvé chabé představy, co všechno SW vlastně může být či jak se vyrábí. Ale kvůli tomu nemusíš mít moc těžkou hlavu. Toto neovládá spousta bijců za GPL. Ale tak je to moderní, proč si nepoklábosit.

pro ty co tady kritizujou GPL pěkný komentář tady http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/port-vlc-pro-ios-odstranen-z-app-store#9

jojo, android je plne opensource: http://www.itworld.com/mobile-wireless/215143/android-40-developers-will-get-their-source-code-dessert

jen nekdo nekde zapomel ukazat svetu URL, kde ty zdrojaky jsou.

To je pěknej nesmysl a demagogie. Všechno začalo jako open source. A taky by to tak skončilo, kdyby to do rukou nedostala nějaká firma a nešířila to dál placené. První tank byl také open source když Imhotep svého koně před bitvou u Kaddeše obalil rákosem. Ale bez placené verze by těžko Rusové u Kurska vyhráli…..

18. silverkeeper: To je ale naprosto správný přístup pokud bys chtěl něco namítnout proti apple. Majitel storu definoval přesná pravidla pro aplikace které se v něm mohou vyskytovat. Tato pravidla jsou pro všechny stejná. Je to vlastně jakási “licence” kterou buď chceš nebo nechceš dodržovat. Máš svobodný výběr.Ber nebo neber. Nebo kdo si myslíš že by měl určovat pravidla co se smí a co se nesmí. Nějaká podivná pravidla co je podle tvého vidění světa spravedlivé, svobodné a správne ?

Pekný článoček

A čo takto liveCD - operačný systém na CD/USB/a pod?

17. Mohl jsi říct hned, že se jedná o knihovny. V tom se nijak GPL a proprietární neliší; až na to, že ty GPL můžeš použít v GPL programech i bez placení. A nesuď mě, když mě neznáš - živím se jako programátor (momentálně open source) aplikací. Kdysi jsme řešili licence knihoven - aby to nebylo GPL, kolik to stojí apod. Od té doby, co i náš kód je GPL, se prostě jen podíváme do repozitáře, stáhnem, použijem a hotovo Ideál.

21: nemyslel jsem zprávičku (to že appstore není kompatibilní s GPL sice znamená že si nikdy iP nekoupím, ale to je vedlejší), ale přímo ten komentář

23. me vakérav: Neliší ? A to opravdu chceš abych tě nesoudil aniž bych tě neznal ? Opravdu se neliší ? Zkus se třeba zamyslet, proč této licenci nekdo říká rakovina, virová infekce opod. Opravdu je to tak, že pokud použiješ GPL, můžeš svůj kód zcela uzavřít nebo je to tak, že svůj kód musíš uveřejnit pod stejnou licencí ?

24. silverkeeper : Asi by bylo lepší místo ukazování na skupinu názorů nechodit okolo horké kaše říci o co jde a nebát se taktéž říci svůj názor.

re 22 : doplním to k devátému bodu

re 13 : Ke kterému konkrétnímu softwaru jste si koupil zdrojové kódy? Libovůle při volbě licence se mi jeví jako nesmysl. Autor nesvobodného softwaru vám zřejmě nedovolí jeho nesvobodný software distribuovat pod podmínkami licence GPL.

re 25 : Knihovny obvykle nejsou GPL, pokud k tomu není nějaký speciální důvod. Většina svobodných knihoven je LGPL, která umožňuje kombinování s nesvobodným softwarem. I při použití GPL můžete kód zcela uzavřít, ale nesmíte jej šířit společně s GPL částmi bez souhlasu držitelů autorských práv. Podobně “rakovina” jsou nesvobodné licence, protože již nemůžete použít GPL

Milan - první nejhorší: On tě někdo s pistolí u hlavy nutí použít GPL licenci? Samozřejmě, že pokud použiješ GPL kód, pak i tvůj kód musí být GPL. U spousty projektů máš možnost koupit jinou licenci, kdy pak můžeš svůj kód vydat pod libovolnou licencí. Je to rozhodnutí autora (autorů) projektu, zda toto chtějí umožnit nebo ne. Co je na tom zlého?

Zjednodušeně máš dvě možnosti. 1) Použít GPL kód -> tvůj kód musí být také GPL. 2) Nepoužít GPL kód, vyber si licenci jakou chceš. Kde je problém?

27. Salix: Není na tom nic zlého. Já se jen ohrazuji jenom nad tím, že to rozhodně není stejný když si koupím nějakou komponentu a svůj kód si uzavřu a se svým kódem můžu dělat co chci. To je mnohem větší svoboda než že si stáhnu nějakej GLP a pak musím svůj kód hodit pod GPL. To není svoboda. To je otroctví. Četl jste někdo Orwella ? Podlehli jste doublethinku a ještě nad jásáte jak jste svobodní. Prdlajs a já se vám směju.

Samozřejmě akceptuji jiné verze jako LGPL, MIT jako volnější alternativy ke SW komponentám. Pak se ale dovolím pozastavit nad kecičkama typu ( kvalitní právní dokument[ten obyčejně nepotřebuje několik verzí :-P], dává jistotu, existují seznamy kompatibilních licencí) Ve skutečnosti to je jeden velkej bordel. Nic víc. Dal jsi tomu pěkný kabátek, ale král je nahý.

26. uzivatel2: Jestli vidíš libovůli při tvorbě licence jako nesmysl, tak já to vidím jako opravdovou svobodnou a tebe považuji za úplného blázna který podlehnul “svobodnému” poblouznění. Zabij bobra, zachráníš strom.

Ten prostřední odstavec byl spíš na uživatele2.

re 28 : >>Libovůle při volbě licence se mi jeví jako nesmysl.

Špatně jsem se vyjádřil. Za nesmysl považuji tvrzení v komentáři 13, že lze použít libovolnou licenci. Autor nesvobodného softwaru očivididně nedovolí přelicencovat jeho dílo na GPL, takže nemáte svobodu ve volbě licence.

re 28 : Se svým kódem si můžete dělat -i při použití GPL- co chcete. Omezení se vztahují pouze na distribuci GPL kódu někoho jiného, ke kterému nemáte autorská práva.

25: Tak znova: i u GPL kódu můžete zaplatit autorovi, aby ti ji dal pod jinou licencí - ÚPLNĚ STEJNĚ jako u proprietárního SW. Rozdíl je jen v tom, že proprietární SW bez placení nemůžeš použít vůbec nějak, ten GPL SW alespoň v dalším GPL kódu

31. me vakérav: Tak znova. Já komentuji případ že koupený versus GPL kód pod GPL licencí(viz. stáhnu si GPL kód). To že si GPL kód koupím je jaksi nezáživné, neb se dostáváme na dva stejné stavy. Tedy že si ten kód koupím. U koupeného GPL kódu se navíc dostávám do hledáčku honičů za svobodu, s tím že používám GPL kód a nedodržuji podmínky licence. To taky není něco co by mne zrovna potěšilo.

31. me vakérav. : Ano. Proprietární kód bez placení se nedá použít a jako takový mne nezajímá neb ho nemůžu použít. Zatímco u GPL bude situace mnohem růžovější. Takový kód použít můžu, ale nechci, neb se stanu GPL vazalem.

30. uzivatel2: Opravdu si se svým kódem můžu dělat co chci ? Toto tvrzení se neshoduje s tvým tvrzením v [26], třetí odstavec. Je tam nějaké ale. Toto aplikované ALE má dosti výrazné následky. O jaký verzi GPL vlastně mluvíme. V těch verzích se můžeme ztrácet a narážen na ty rozdíly. To bude asi tím kvalitním právním dokumentem ;-). Neznám veškeré důsledky. Jsem pouhým amatérem a rád se nechám poučit.

26. Srovnání nesvobobných licencí s rakovinou je samozřejmě špatné. Zatímco GPL má snahu se po použití menší části se rozlejzat do ostatních částí - u nesvobodných licencí tato snaha rozhodně není. Víceméně to znamená jen to že jsou nesvobodné.

Teď se budu muset trochu odmlčet. Prej nějaká práce;-)

32: Tak nějak přemýšlím, v čem je ten rozdíl *koupeného* proprietárního SW od *koupeného* GPL SW. Nechápu, proč by koupení GPL kódu mělo být méně „záživnější“ než proprietárního. V obou případech máte SW pod licencí jakou chcete a v obou případech jste za to zaplatil. V čem je ten rozdíl?

U GPL se dostáváte do hledáčku „honičů za svobodu“? WTF? V případě proprietárního SW zas dio hledáčků „honičů za nesvobodu“, BSA apod. Tak nevím, co je lepší, přijde mi to úplně fuk. Pokud nemáte vlastní program pod GPL, může vám být úplně jedno, pod jakými dalšími licencemi autor knihovnu také poskytuje.

re 33 : Se svým kódem si můžete dělat, co chcete. Dílo poskládané z vašeho kódu a GPL kódu někoho jiného však není váš kód. Kde je spor?

Naprosto stejnou logiku mají následující dvě tvrzení:

a.) GPL je rakovina, protože vylučuje nesvobodné licence.
b.) Nesvobodné licence jsou rakovina, protože vylučují GPL licenci.

Obě jsou jen flameware vyjádřením banálního faktu, že nesvobodné licence a GPL jsou nekompatibilní.

Jen k těm licencím, většina firem vyvíjejících proprietární SW vám zdrojáky ke svému kódu nedá ani omylem a pokud ano jedná se buď o pro ně nepodstatné věci, které jsou vám v jakémkoli sofistikovanějším projektu úplně k ničemu, takže vydáte peníze obvykle za něco, co je úplně k ničemu nebo zdrojáky dostanete, ale musíte být partnerskou firmou, tedy přispíváte do stejného kódu. To, že by vám tvůrce proprietárního SW umožnil změnit licenci, to je utopie.

Pokud vyvinu něco na podvozku SW s GPL licencí, nikdo mě nenutí dávat ty kódy veřejně k dispozici, pokud ten SW nehodlám veřejně nabízet k prodeji. Pokud mám tedy nasmlouvanou zakázku na specializovaný SW, který postavím na podvozku něčeho s GPL licencí, musím sice ten kód uvolnit jako GPL, ale pokud jediným příjemcem takového SW bude objednatel, je také jediný kdo dostane kódy. IBM takhle funguje už spoustu let, podvozek mají GPL, ale SW mají nasmlouvaný dopředu a je specializovaný, takže sice ten program vyjde pod GPL, ale nikdo kromě objednatele se k tomu stejně nedostane

Ach jo, vy pořád vidíte nějaký problémy a spory. Není žádný spor. Je jenom rozhodnutí přijmout nějaké podmínky. Já vidím jenom jiný pohled na slovo svoboda. Dám vám jasný, zcela zřejmý příklad aby bylo jasné o co jde nebo aby jste mi vysvětlili v čem jsem mimo.

Máme knihovnu která slouží k ovladání myslí svobodomyslných jedinců na této planetě. Tato knihovna představuje mnoho úsilí a jako každý SW i chyby a tak se její vývojáři rozhodli ji vydat pod licencí GPL aby se to mohlo upravit, opravit, nastolit světový mír.

Pak přijde nějaká lopada s klávesnicí v ruce a říká: Jé, hele. To je pěkná knihovna. Ale mi nevyhovuje. Tohle bych dělal trošku jinak, navíc do ní chci přidat upravené chování pro češké “fans” na živě.cz. No prostě si ji chci upravit ke svému obrazu.

Vložím do té úpravy značné úsilí, léta se dřu jak mezek. Knihovnu si upravím. Ale protože jsem do toho vložil značné know how a nechci aby moje konkurence věděla jaká jsou specifika českých fans a já na tom chci vydělat značný škvarky, či by to mohl někdo nazývat, že jsem starej krkoun, nechci svoje know how zveřejnit.

Myslím si, že to je moje právo a jakékoli přinucování proti tomuto stavu považuji za zásah do mých práv a nepovažuji toto za “svobodu”. Já za svobodu považuji i právo se rozhodnout, že svoje know how zveřejnit nechci.

Ale na zcénu přichází licence původního kódu a ta nám jasně říká : Sorry lopato, zcela zřejmě vytváříš odvozeninu z našeho díla. Použil jsi naše úsilí, je tvoje POVINNOST svoje know how taktéž zveřejnit. My ti tu svobodu prostě natlučem do hlavy. Já sem licence GPL a jako taková jsem se rozrostla i na tvůj kód. To čumíš co ? Ale můžeš se utěšovat tím, že pokud někdo udělá to samé s tvým kódem, já se rozrostu i na jeho kód, a to už se “vyplatí”.

GPL a svoboda - tady jaksi dochází k lehkému nepochopení ČÍ svobodu se GPL snaží chránit. GPL nekope za programátora ale uživatele - chrání jeho právo si s programem dělat co chce, upravovat si ho jak chce a nechat si tyto úpravy udělat od koho chce. Stejně tak brání jeho právo dostat se k úpravám programu které udělali jiní uživatelé programu. Což pochopitelně omezí práva programátora.

Ad 38 - je prima že chcete vydělat ale na druhou stranu je lumpárna že chcete zadarmo použít hromadu práce někoho jiného a tomu na oplátku nic nedat. Aneb:
a) dejte jim svoji práci taky zadarmo tím že výsledek zveřejníte pod GPL
b) domluvte se s autory o zpřístupnění jejich kódu pod jinou licencí a za to jim pěkně zaplaťte

39. Petr Baláš: To, čí svobodu se snaží chránit a jak se k různým entitám v chová jsou dvě různé věci. A holt se může stát, že někteří aktéři můžou mít na pojmy svoboda různý pohled. Ale to vysvětlení beru.

Co se týká lumpárny, tak o tom nemůče být řeč. Platí totiž uživatel a ten může

a, použít původní kód - a ten má přeci zadarmo
b, použí můj kód a za ten zaplatit

Tedy v jádru platí vlastně za přidanou hodnotu kterou jsem do programu dodal já. Z tohoto pohledu je svědomí krkouna naprosto čisté. Morální problém je ten, že nedostane nic původní tvůrce. Což nemusí být až tak velký problém, protože vlastně žadnou odměnu ani nechtěl či je velice často možnost vykoupit si svědomí jeho zasponzorováním.

38,40: Ten příklad je totálně uhozený na hlavu. Takto free software vůbec nefunguje. Naprosto nerespektujete cizí práci, licence, myslíte si, že pod GPL někdo něco vydá jen proto, že nechtěl žádnou odměnu (!), dokonce na cizí práci chcete prostě sprostě vydělávat. Kdyby takhle přemýšlel každý, tak tady máme proprietární peklo, spousta drahých a navzájem záměrně nekompatibilních programů. *Naštěstí* tomu tak není.

Pokusím se to trochu vysvětlit: Pod GPL se něco vydává ne proto, že nechci žádnou odměnu, ale proto, že autor chce, aby práva uživatele zůstala vždy zachována. Klíčovým je v tomto případě příspěvek Petra Baláše [39]: GPL zaručuje práva koncovému uživateli, ne programátorovi! Rozhodnutí vydat něco pod GPL nevznikne jen tak z rozmaru, má to jasné klady: velice snadná spolupráce (není všechno programování na mně; autoři úspěšných programů si v podstatě jen vybírají hotové patche, které do svého programu zařadí), životaschopnost programu (dokud existuje někdo, kdo je ochoten program vyvíjet, nezanikne), větší oblíbenost (každý si to může upravit), větší rozšíření než u proprietárních programů (viz předchozí body a protože je to zdarma). A v neposlední řadě: pokud někdo nechce dodržovat GPL, no tak ať zaplatí (= přísun peněz).

Když to aplikuju na váš příklad: Někdo vyrobí program k ovládání mysli a vydá ho pod GPL, aby výše popsané principy GPL platily. Uživatelé tedy můžou program libovolně ohýbat podle svých potřeb, dále distribuovat apod., program se rozvíjí. Jenže pak přijdete vy, řeknete si „GPL = zdarma“, upravíte ten kód a ceý program uzavřete. Takže vaši uživatelé už nemůžou téměř nic, narozdíl od přechozí verze. Pokud se rozhodnete vývoj ukončit (přestanete mít zájem, zemřete…), program zanikne, i když by ho uživatelé rádi vyvíjeli a používali dále.

To je samozřejmě špatně, a proto vy NESMÍTE uzavřít ten kód, právě díky GPL. A díky GPL budou mít uživatelé právě tu svobodu program dále rozšiřovat. Pokud se vám to nelíbí, použijte program pod licencí, jehož autor nechce, aby byla zaručena svoboda uživatelů (BSD), nebo koho prostě uplatíte k přelicencování programu. To, že se tak nakonec nerozhodnete pro GPL program, nebude na škodu; pokud bude ta potřeba, onen GPL program upraví někdo jiný, kdo tam přidá ekvivalentní funkčnost, ale tu GPL licenci mu zachová. Kdyby tady byla možnost uzavření, hrozilo by, že uzavřená verze by byla „dost dobrá“, natolik, že by svobodná verze příliš zastarala, až by nový autor získal v podstatě monopol a moc nad uživateli, ze kterého by jen těžko vycházelo.

Mimochodem, to rozvíjení programu uživateli není jen nějaká teorie. Sám jsem si pro vlastní účely přiohnul několik programů, aby mi chodily lépe. Namátkou Compiz, šetřič obrazovky nebo kontrolu pavopisu. A naopak do svého GPL programu zařadil několik patchů (=vylepšení), které udělal někdo jiný. Jen proto, že to prostě lze. Rozhodně bych nechtěl, aby na mé práci někdo jen parazitoval.

41. Aleš Janda: Ten příklad není uhozený na hlavu. Ukazuje reálný dopad a vlastnosti licence GPL z pohledu programátora který nechce zveřejnit svůj kód a parazitující na práci někoho jiného, chcete-li to takto nazývat. A ukazuje formu - jaké má GPL infekční chování. Je to přesný popis. Nenapsal jste myslím nic, v čem bych se seknul.

Zbytek vašeho příspěvku jsou poučky které zapadnou do standardního koloritu obvyklých klišé, nicméně mimojiné popisující stěžejní a již řečenou myšlenku, jenom jinými slovy.

Povídání jak si autoři vybírají jednotlivé patche je z pohledu někoho, kdo se drží modelu řízeného vývoje ale hodně úsměvné. Asi někde tam vzniká ta proslulá kvalita :-). Ale to je jen takové zbytečné rejpnutí.

Otázka odměňování, morální vrcholy a pády může být zajímavá ale nevystihovala hlavní myšlenku o kterou mi šlo. Jako programátor jsem se zabýval a zejména o pojmem “svoboda” a způsobem kód jakým GPL je schopna infikovat kód, který se původního výtvoru již netýká. Toto chování považuji za infekční a doufám že uživatel2 již pochopil ten rozdíl. Neb z příspěvku 36 jsem si začínal chvilku myslet, že ten člověk vůbec netuší o čem mluvím.

42: Souhlasím s tím, že pokud jste programátor, žádná svoboda se vás netýká. Svoboda se týká pouze uživatelů výsledného programu. Pořád je ale GPL výhodnější pro programátora než nesvobodný program: Pokud to chcete uzavřít, můžete si program vždy koupit a pak na původní licenci nezáleží. Anebo máte tu MOŽNOST uvolnit svůj program pod GPL taky a je to zdarma. U nesvobodných programů tu možnost ani nemám. Vy té možnosti stejně nechcete využít, takže GPL a proprietární programy by měly pro vás být ekvivalentní a je nesmysl upřednostňovat jedno nebo druhé.

V podstatě platí to, co řekl [36]: Nesvobodné licence a GPL nejsou kompatibilní, vždy je nutno změnit licenci alespoň jedné z nich, aby kompatibilní byly.

Jinak to rejpnutí zbytečné bylo třeba Linux (jádro) takto funguje a nezdá se mi, že by funguje špatně. Tam správci jednotlivých subsystémů v podstatě neprogramují, ale jen si vybírají patche posílané cizími lidmi a přetahují je do hlavního stromu. Je to docela dobrá ukázka vývoje „zdola“ s konečným výběrem „seshora“, což osobně považuju za lepší model než jen výhradní řízení shora (kde je cesta zpětné vazby od uživatelů příliš dlouhá a komplikovaná).

43. Aleš Janda : Myslím že si rozumíme. Ano u nesvobodných programů kód není. Tudíž svobodné programy poskytují zřejmé výhody. Toto se dá těžko popřít a nemá smysl to nějako komentovat, snad jen poznámkou : Ano, ryby opravdu žijí ve vodě.

Co se týká jádra, tak nemůžu soudit. Nicméně můžu jenom z kontextu některých diskusí a poznatků zkušenějších linuxových uživatelů jen konstatovat, že podle jejich postřehů, je to s tím jádrem s každou vyšší verzí vlastně čím dál horší.

Co se týká řízení zdola či shora, tak nevidím vůbec žádnou souvislost s uživatelem, či jak takové řízení může vůbec ovlivnit délku a komplikovanost zpětné vazby. Podle mne se to týká způsobu vydávání verzí a což nemusí s řízením přidávání kódu do releasů moc souviset.

Povídání jak kód přidávají neprogramátoři a zdroj pochází od různých lidí ve mě taky nechává podivný dojem. Ale nebudu to nijako komentovat, protože kvalita výsledku se dá vyřešit jiným způsobem(y).

44: Měl jsem dojem, že se snažíte preferovat nesvobodné programy před svobodnými. No, nechme už toho

„Nicméně můžu jenom z kontextu některých diskusí a poznatků zkušenějších linuxových uživatelů jen konstatovat, že podle jejich postřehů, je to s tím jádrem s každou vyšší verzí vlastně čím dál horší.“
WTF? Právě naopak, každá další verze má spoustu novinek a vylepšení, pokud je dokážete využít.

Co se týče vývoje zdola, výhod vidím několik: Jednak každé vylepšení vychází z reálné potřeby; je tu někdo, kdo na tom vylepšení má zájem a bude ho sám používat. Jádro tedy sám vylepší (nebo zaplatí někomu, kdo to udělá - neprogramátoři samozřejmě nic nepíšou!) a může ho ihned používat, ať už to vylepšení upstream přijme nebo ne. Tedy nemusí čekat na další verzi ani na libovůli správců, jestli tam takovou funkci vůbec zařadí. A za další: upstreamu (původním autorům) přichází rovnou hotové odladěné kusy kódu. Což je pro obě strany jednodušší - pro správce je lehčí zkontrolovat hotový kód než psát nový, pro uživatele nedochází k žádné špatné interpretaci zadání (a hlavně té prodlevě). Samozřejmě zdaleka ne vše do upstreamu projde, čím je jádro větší, tím jsou podmínky přísnější.

Více o novinkách v jádru a jak to vůbec funguje v Jaderných novinách: http://www.abclinuxu.cz/clanky/jaderne-noviny
Marně už dlouho hledám podobný zdroj pro Windows. Tam se v podstatě u nových verzí dozvídám jen o nových skákacích oknech, ale třeba co se změnilo v API nebo co nového v NTFS a ve Windows vůbec, to se nedozvím. Nevíte někdo o takovém zdroji?

45.
Nemá třeba Russinovich nějaký blog na toto téma?

Koukám, že nejhorší Milan 1 zase perlí

45: Obávám se, že časopis o zabezpečení fort knoxu hledati je zbytečné
46: Aminux: Blogy jsou cesta, ale budou to spíš opět informace buď o budoucnosti, nebo informace za veřejným rozhraním
47: Přidej se, úplně jsi mi chyběl

46: Díky za tip, nicméně to je spíš blog, nikoli novinky. A taky nevěřím, že na celém jádru Windows dělá jeden člověk Kde se běžný windowsácký programátor dozvídá co je nového?

49. Aleš Janda: Běžný programátor Windows se nerejpe v jádře, na co ? To dělají jen linuxáci. Podle těch řečí to vypadá že skoro valná většina tomu rozumí a polovina že přispívá ;-). Co se týká novinek. Tak Windows SDK (na nižší úrovni DDK)a resouce kity a knihy podobné této http://knihy.cpress.cz/vnitrni-architektura-microsoft-windows.html. Už jsem viděl v obchodě na 2008. Ale nejsou to zrovna novinky no. Běžný programátor windows sleduje svůj denní chlebíček jako třeba tento http://weblogs.asp.net/scottgu/

50. Milan - první nejhorší: A to v tom lepším případě…

50. “Běžný programátor Windows se nerejpe v jádře…”

Ona je to možná škoda, pak taky ty widlousy podle toho vypadaji…

52. Aminux. : Trochu se zamysli a zjistíž, že to je úsměvné, ale je to nesmysl.

Teď jsem objevil toto
http://knihy.cpress.cz/jadro-systemu-windows.html
ale zdrojáky tam asi nebudou.
Předpokládám, že to bude hlavně o API, knihovnách apod. Ale o to uživateli A. Janda myslím jde.

53. Chápeš vůbec ironii, nadsázku?

54. Aminux: Jistě. Až nějakou napíšeš. Dej mi vědět.

Našel jsem zajímavý článek o tom, jak open source přebírá vedení, určitě doporučuju - http://www.ictmanazer.cz/2011/11/open-source-prebira-v-oblasti-softwaru-klicovou-roli/

56. Stanislav Bauman: Myslím, že z PR keců představitelů firmy RH usuzovat, že něco někde přebírá vedení je ale hodně, hodně naivní. Vrať se na zem. Slovní spojení jako “stále více se daří- stále častější nasazování Linuxu- globální proměny- panuje všeobecná shoda, že oba mají své určité místo” jsou jasným signálem, že se možná něco děje. Ale určitě se to v globálním měřítku teprve odráží ode dna. Žádný přebírání vedení se nekoná, ty snílku ;-).