“NOTE! This copyright does *not* cover user programs that use kernel
services by normal system calls - this is merely considered normal use
of the kernel, and does *not* fall under the heading of “derived work”.”

http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/COPYING

kozec : Bionic exportuje víc než čísla systémových volání. Z user space je voláno vnitřní API jádra.

=== SMAZÁNO (nepodložená tvrzení, flameware) ===

Licenci GPL už jsem několikrát četl, ale pořád se v tom nějak nevyznám. Pokud něco uveřejním pod licencí GPL, tak pokud to někdo změní nebo použije jako část svého SW musí výsledek též uveřejnit pod licencí GPL, až potud to chápu. Navíc licence GPL mi výsledný produkt (pokud jsem autorem) nezakazuje prodávat, pokud dodám volně ke stažení zdrojové kódy.

Co když ale něco vytvořím, opatřím to licencí GPL, ale neuveřejním to, pouze to prodám jako SW vyrobený na zakázku, takže nabyvatelem bude jen kupující, ten samozřejmě musí dodržet vše co z licence plyne. Pokud vím GPL nikomu nepřikazuje, že musí své dílo zveřejnit pro všechny

[4]
“Navíc licence GPL mi výsledný produkt (pokud jsem autorem) nezakazuje prodávat, pokud dodám volně ke stažení zdrojové kódy.”
- Pokud jste jedinym autorem puvodniho (pocatecniho) dila, muzete jej zverejnit pod jakoukoliv dalsi licenci podle uvazeni (dualni licencovani). Pokud jste autorem dila odvozeneho od GPL (nejste autorem celeho dila), mate povinnost svym zakaznikum, kteri si od vas dilo zakoupili, poskytnout i zdrojove kody. Odvozene dilo je cele opet pod GPL.

Pokud odvozene dilo nezverejnujete a neprodavate dal, muzete si s nim delat co chcete.

“Co když ale něco vytvořím, opatřím to licencí GPL, ale neuveřejním to”
- To je docela zajimava situace. Vlastne porusite to, co v licencnim ujednani slibujete Mozna by mohl zakaznik vyzadovat plneni licencni smlouvy i ze strany poskytovatele licence. Nicmene, zpristupneni dila pod licenci, kterou se autor nehodla ridit, je pomerne zvlastni.

Kdyby autor zverejnil svoje dilo a v licencni smlouve slibil kazdemu uzivateli koupit jedno pivo, nevim jak by to dopadlo u soudu

re rover623 : Ustanovení licence GPL nezakládají povinnost dílo šířit, takže pochopitelně objednavatel a zhotovitel si mohou dílo nechat jen pro sebe. Objednavatel může podle svého uvážení využívat práv zaručených licencí GPL. Například může dílo dále modifikovat, distribuovat nebo získat od zhotovitele zdrojové kódy podle licence GPL (tj. právo na zdrojové kódy musí být uplatněno ve lhůtě tří let).

Osobně si myslím, že je vaše argumentace o tom, že hlavičkové soubory jsou autorským dílem a podléhají licenci GPL, přinejmenším sporná. Rozsah práce, kterou měli autoři s jejich vytvořením, i způsob, jak byly tyto soubory vytvořeny, s tím podle mě nemají nic společného - tvoří jen “návod”, jak ten program použít. Ptám se:

1. Když z mého programu spustím GPL program (např. GCC) jako samostatný proces, musím tento můj program licencovat také pod GPL? Vaše argumentace mluví pro odpověď “ano”, protože využívám definované rozhraní (parametry na příkazovém řádku), které jsou dost možná hodně rozsáhlé a někdo strávil spoustu času tím, že vymýšlel jejich návrh…

2. Pokud svůj program napíšu v nějakém prostředí, které neklade omezení na licence vytvořených programů, ale využiji při tom informace z knihy uvolněné pod GPL, musím svůj program uvolnit pod GPL? Konec konců, využívám informace z GPL zdroje…

3. Pokud nějaký GPL program použiju k pochopení, jak funguje řekněme Microsoftí CryptoAPI (které určitě není pod GPL), můžu svůj program, ve kterém využívám CryptoAPI, uvolnit pod jinou licencí než GPL? Vždyť jsem použil GPL návod…

4. Řekněme, že Microsoft uvolní nějakou knihovnu bez jakékoliv dokumentace. Řekněme, že k ní někdo další napíše hlavičkový soubor, který uvolní pod GPL. Bude ta licence vůbec platná? Nebude to náhodou tak, že ten hlavičkový soubor vůbec není autorské dílo, bez ohledu na to, kolik tvůrčího úsilí musel dotyčný vynaložit na to, aby původní knihovnu rozebral a zdokumentovat?

re pepak : Hlavičkové soubory jsou obvykle spíše návod, jak vytvořit zdrojový kód programu. Autorské dílo je podle zákona jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora vyjádřený v jakékoli objektivně vnímatelné podobě; to hlavičkové soubory rozhodně splňují. Dále hlavičkové soubory nejsou jen “návod”, ale obsahují i množství “běžného” kódu (např. direktivy preprocesoru, definice maker, volbu konstant…). Dále hlavičkové soubory v takovémto množství jsou chráněny právem k databázi a to bez ohledu, zda jsou autorským dílem.

ad 1. Cituji z GPL licence : “Samotný akt spuštění programu není omezen a výstup z programu je pokryt pouze tehdy, jestliže obsah výstupu tvoří dílo založené na programu (nezávisle na tom, zda bylo vytvořeno činností programu).” Spouštění GPL kódu však může být prostředkem vytvoření díla odvozeného od GPL. Pokud Váš program není schopen z principu pracovat běžným způsobem bez přítomnosti GPL kódu (téměř jistě) se jedná o odvozené dílo.

ad 2. Záleží na tom jak konkrétně informace z GPL licencovaného díla využijete a na místní právní úpravě (např. v USA vyloučení autorského práva při faire use).

ad 3. Nevím, co je Microsoft CryptoAPI.

ad 4. Nerozumím licování knihoven Microsoftu.

[8] Pročpak si myslíte, že hlavičkové soubory jsou programem (IMHO nesmysl) respektive databází (IMHO absolutní nesmysl)? Podle mě se hlavičkové soubory daleko spíš podobají tomu, co popisuje odstavec 6 paragrafu 2.

ad 1: Bavme se o Cčkovém IDE, které umí použít libovolný kompilátor, který má uživatel k dispozici. Pro jednotlivé kompilátory má předpřipravené příkazové řádky. Jde o odvozený program vázaný GPL, pokud umí i GCC? V čem se z licenčního hlediska liší použití API v podobě hlavičkových souborů od API v podobě command-line parametrů a dejme tomu od API v podobě XML dokumentu s požadovanou strukturou?

ad 3: To je snad úplně jedno, ne? Tak si tam pro mě za mě místo CryptoAPI představte SOAP nebo algoritmus Deflate nebo parsování XML nebo cokoliv, co je vám blízké.

ad 4: To je snad taky úplně jedno. Neptám se na tu původní Microsoftí knihovnu, ptám se na hlavičkový soubor, který k ní někdo vytvořil. (Pokud je vám odporná představa hlavičkových souborů ke knihovnám od Microsoftu, tak si místo toho představte třeba hlavičkové soubory k nějaké nezdokumentované knihovně od Mozilly.)

re pepak : Autorské dílo definuje zákon Autorský zákon. Cituji : “Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen “dílo”). … Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. … Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.” Databázi definuje týž zákon. Cituji : “Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.” Skupina 700 hlavičkových souborů o velikosti cca 2,5 MB, které jsou podstatnou částí Linuxu, splňuje definici databáze a i autorského díla.

ad 1 : V tomto případě se nejedná o odvozené dílo (pokud není GCC distribuováno společně s IDE). Command line parametrů je jen několik a jsou u jednotlivých produktů obdobné, tedy se o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora.

ad 3 + 4 : Metodami reverzního inženýrství rekonstruované nezveřejněné hlavičky jsou odvozená díla od původní knihovny. Záleží na licenci knihovny, jak upravuje nakládání s odvozenými díly.

jenom dotaz?neexistuji nahodou pravní rozbory ktere dokazují pravý opak?můj nazor je že ano ale možna že jste i špičkový pravník s širokým rozhledem v dané oblasti něco jako J.C,mimo odborníka v it oblasti

[10] Nemusíte mi ten zákon citovat, já ho znám. A také vím, že je třeba ho číst celý a ne přestat po prvních dvou odstavcích, protože jste ntam narazil na to, co vás zaujalo. Podívejte se na ten odstavec 6, například - ten výslovně vyjmenovává, co není autorským dílem, i kdyby to třeba splňovalo znaky z předchozích odstavců…

A nesouhlasím s vámi v názoru, že “Skupina 700 hlavičkových souborů o velikosti cca 2,5 MB, které jsou podstatnou částí Linuxu, splňuje definici databáze a i autorského díla.” Podle mě nesplňuje ani jedno. (Tak jako tak je to irelevantní, protože Google je americká společnost a naše zákony jí můžou být zcela ukradené.)

ad 1: Já tedy právní rozdíl mezi API v podobě hlavičkových souborů (reprezentuje přímé volání kódu) a API v podobě command-line argumentů (reprezentuje nepřímé volání téhož kódu) nevidím. Co platí pro jedno, to IMHO musí platit i pro druhé. Množství na to nemůže mít vliv (pokud máte jiný pocit, prosím o uvedení paragrafu autorského zákona, který to potvrzuje; podle mě takový neexistuje).

ad 3+4: Nevím, asi to píšu blbě, ale opět odvádíte diskusi do irelevantních míst. NEBAVÍME SE O LICENCI PŮVODNÍ KNIHOVNY. Předpokládejme, že tam je všechno nějakým způsobem vyřešeno, že ty hlavičkové soubory byly vytvořeny zcela v souladu s právem i s licencí knihovny a tvůrce hlavičkových souborů zvažuje, jestli je může uvolnit pod GPL. (Nebo už ji tvůrce pod GPL uvolnil a uživatel hlaviček se rozhoduje, jestli musí tu GPL respektovat, protože jde o autorské dílo, nebo jestli se na ni může vybodnout, protože to autorské diílo není a tudíž to nepožívá autorskoprávní ochrany.)

re ooooooooo : Nevím o žádných právních rozborech rozporujicí odkazovaný právní názor.

re pepak : Bohužel nemám čas odpovídat, protože zítra brzy ráno odjíždím na dovolenou. Jen upozorňuji, že hlavičkové soubory obsahují i “běžný” kód programu. Pro ilustraci uvádím ukázku z hlavičky linux/include/linux/compiler.h :

/*
* Using __builtin_constant_p(x) to ignore cases where the return
* value is always the same. This idea is taken from a similar patch
* written by Daniel Walker.
*/
# ifndef likely
# define likely(x) (__builtin_constant_p(x) ? !!(x) : __branch_check__(x, 1))
# endif
# ifndef unlikely
# define unlikely(x) (__builtin_constant_p(x) ? !!(x) : __branch_check__(x, 0))
# endif

#ifdef CONFIG_PROFILE_ALL_BRANCHES
/*
* “Define ‘is’”, Bill Clinton
* “Define ‘if’”, Steven Rostedt
*/
#define if(cond, …) __trace_if( (cond , ## __VA_ARGS__) )
#define __trace_if(cond) \
if (__builtin_constant_p((cond)) ? !!(cond) : \
({ \
int ______r; \
static struct ftrace_branch_data \
__attribute__((__aligned__(4))) \
__attribute__((section(”_ftrace_branch”))) \
______f = { \
.func = __func__, \
.file = __FILE__, \
.line = __LINE__, \
}; \
______r = !!(cond); \
______f.miss_hit[______r]++; \
______r; \
}))
#endif /* CONFIG_PROFILE_ALL_BRANCHES */

#else
# define likely(x) __builtin_expect(!!(x), 1)
# define unlikely(x) __builtin_expect(!!(x), 0)
#endif

Jo to je mně jasne že nevíte - mne zajima jste vzdělanim pravník se specializací v oblasti patentoveho prava?Potom by byl že interpretace něčeho ma relevantní vahu.Vzhledem k tomu že v oblasti patentoveho prava je běžne že existuje několik výkladů teže věci jak je známo.A proto se platí ukrutně drazí panove co se na problematicke - sporne zaležitosti specializují,studují,rozporují,mají praxi.A i tito panove neboli kancelař J.J jsou schopni po rozboru kancelaře B.B řict je to jinak a rozmest u soudu argumenty strany A v prospěch strany B na prach.Ale áš članej se pouští na tenký led a do oboru v němž nejste vzdělan.Nebo se mýlím?

Předpokladam totiž že třeba pani kterou si najal momentalně google,jde o licence a patenty a ktera je v teto oblasti světovou špičkou několik podobných sporů vyhrála.i když vyklad jinych renomovaných pravníků byl uplně opačný.Tim jsem chtěl jenom řict že jako laik psat google bude muset,google porušuje je trochu mimo.

Hlavičkové soubory by neměly obsahovat (a obvykle neobsahují) žádný funkční kód. Můžou obsahovat relativně sofistikovaný technický kód (makra, podmíněné definice konstant), ale pořád je to “jen” API - a okopírovat API (tj. vytvořit kompatibilní produkt) je něco jiného než okopírovat funkční kód.

Mozno mi to autor zmaze, ale odporucam do pozornosti (sice starsie, ale velmi aktualne):

http://linuxhaters.blogspot.com/2010/02/they-took-our-codes.html

Google nie je charita..

[14] Firma používá Windows bez placení. Nemělo by se říkat, že je to pirátství. Třeba si firma najme právní kancelář, která před soudem prokáže freewarový výklad licence Windows. Podobně nesmyslné tlachání jsou tvoje komentáře.

[17] Ten pisálek je omezenec, který se neobejde bez vulgarit. Ukázky z jeho slovního průjmu : FUCK OFF! I DON’T WANT YOUR FUCKING HIPPIE MONEY!, btw, did you try -fuckme?, shitty operating system

[18] Nevyjadruje sa prave v rukavickach, ale trefne vystihuje spravanie mnohych vyvojarov linuxu.. a na obmedzenca ma velmi dobry prehlad v linuxe, ano viem, ze jeho blog nie je prave popularny medzi pravovernymi!

V com nema pravdu ohladne Androidu?

Re-Franta Tlachání jsou řeči lidí pokud se pouští do rozborů něčeho v čem nemají ani zakladní vzdělání a je uplně irelevantní jestli někde najdeš nějaký članek,každý člověk který nema přebujelé ego uzná že není absolutně schopen zhodnotit jak může připadný spor dopadnout a jaký pravní nazor na věc je správný.Kdyby ano nepsal bys blog na živě velmi pravděpodobně.Jinak tvoje rekce byla nejen tlachání ale přiměr ukazal že nejsi zrovna dvakrát bystrý - přirovnání je ůplně mimo.Asi ti exaktní myšlení moc neříká.
Je rozdíl v tvrzení dopadne to tak a tak a v tvrzení klidně to může být uplně obraceně než tvrdíte vy.Jemný ale podstaný.

17. noone

Docital som po prve “Waaa Waaa.” Ten clovek je idiot (nie v medicinskom vyzname slova.)

re o mnohokrát : Předně ke komentáři dvacet nejsem uživatel pod přezdívkou Franta. Ačkoli tohoto uživatele pravděpodobně znám osobně.

Dále mi připadá, že v této věci nemáte základní vzdělání spíše Vy. (Např. v příspěvku 14 ukazujete, že vůbec nerozlišujete autorské a patetové právo.) Pro množství osobní urážek jste jaksi zapoměl vysvětlit, proč je přirovnání zjevného porušení licence Linuxu ke zjevnému porušení licence MS Winodws “úplně mimo”.

Dovolím si upozornit na fakt, že pokud jsou hlavičky autorské dílo, pak je celý projekt wine.org vlastně taky nelegální.

[23] Podle licence Microsoftu k Visual Studiu lze binárky pro Windows libovolně licencovat. Licenčně nechráněné Win API získáte kompilací svobodného softwaru ve Visual Studiu.