Hledat
Přihlásit se
  • Věda a technika
  • Herní doupě
  • Tipy pro PC
  • IT Byznys
  • Mobily
  • Počítače
  • Počítače
  • Témata
  • Poradna
  • Diskuzní fórum
  • Video
  • Bazar
  • Blogy
  • MĚŘENÍ RYCHLOSTI
  • RSS
  • Facebook Twitter Google+ YouTube
  • Hardware
  • Software
  • Počítače
  • Notebooky
  • Služby na webu
  • Apple
  • Google
  • Microsoft
  • Seznam
  • Tiskové zprávy
Další témata
  • Týden Živě
  • Zprávy Živě
  • Testy
  • Pitvy
Všechna videa
X

Doporučit článek

Vaše jméno:

Váš e-mail:

E-mail adresáta:

Komentář:

kontrolní kód

Odeslat

Blogy Živě » Linux zblízka

Linux zblízka

 

Je bezplatnost Linuxu výhodou?

19. 7. 2011, uzivatel2

Často slýchávám, že pro šíření Linuxu na desktopu představuje obrovskou výhodou jeho úplná bezplatnost. Podle mého názoru jde o velmi diskutabilní tvrzení. V dnešním zamyšlení popíši některé mechanismy, kdy neomezovaná dostupnost Linuxu paradoxně brání jeho popularizaci.

Prodejci

Většina zákazníků zůstává počítačově negramotná nebo pologramotná. Šikovný prodejce jim pak dokáže prodat prakticky cokoli. Preference prodejců počítačů proto výrazně určují spotřebitelská rozhodnutí. Zájem na straně nabídky spočívá ve zvyšování podílu obratu generovaného prodejem licencí. Důvody jsou:

  • Software nelze reklamovat. U hardwaru je nutné řešit záruční opravy.
  • Ceny licencí zůstávají dlouhodobě stabilní. Ceny hardwaru často skokově klesají, což vede k znehodnocování skladových zásob.
  • Z licencí zůstává distributorům obvykle vyšší marže než z hardwaru.

Navíc u MS Windows se mohou do počítače přidávat reklamní vzorky (např. trial verze placeného softwaru), což generuje další zdroj příjmů. V případě Linuxu vzhledem k copyleftové licenci nelze předinstalovávat nesvobodný software.

Hypotetické zpoplatnění licencí u Linuxu by jej v očích prodejců výrazně zatraktivnilo.

Uživatelé

Obecně lze rozdělit uživatele Linuxu podle jejich naladění do čtyř skupin :

  • Uživatelé, kteří nesnáší Linux, jej zkouší, proto aby ho mohli pomlouvat.
  • Uživatelé, kteří jsou pouze zvědaví, nejsou ochotni do přechodu investovat odpovádající úsilí. Tito uživatelé s největší pravděpodobností budou nespokojení.
  • Uživatelé, kteří to s Linuxem myslí vážně, jsou první perspektivní skupinou.
  • A nakonec škálu uzavírají dlouhodobí spokojení uživatelé Linuxu.

Všichni víme, že zjednodušující drby a senzační pomluvy se šíří rychleji než seriózní střízlivé hodnocení. Tyto nepodložené negativní ohlasy vytvářejí logicky především (nikoli pouze) uživatelé z prvních dvou skupin. Osobně tento rušivý šum identifikuji podle toho, že splňuje alespoň tři z následujících pěti kritérií:

  1. Sdělení je agresivně šířeno jako spam. Například k článku o problematice licencování svobodného softwaru spammer vloží nesouvisející komentář o svých problémech s grafickou kartou.
  2. Sdělení je neurčité. Důsledně se vyhýbá ověřitelným podrobnostem nebo je založeno výhradně na ryze subjektivních hodnoceních. Například při problémech s hardwarem není uveden ani model hardwaru.
  3. Sdělení připouští pouze jedno vysvětlení obtíží, kterým je nedostatečnost Linuxu. Ve skutečnosti sdělení svůj závěr nijak neodůvodňuje.
  4. Jedna konkrétní osobní zkušenost je generalizována jako obecný problém. Například z toho, že autor nedokáže plně zprovoznit jeden konkrétní model notebooku, usuzuje, že špatná podpora hardwaru je nepřekonatelný bariéra v nasazení Linuxu na jakýkoli hardware. Autorovi se nelíbí jedno grafické téma a z toho vyvodí, že Linux je vizuálně ošklivý.
  5. Sdělení se zjevně směřuje k vyvolání flameware. Přispěvateli nejde o vyřešení jeho problému.

První dvě neperspektivní skupiny, které by stejně nikdy Linux dlouhodobě nepoužívaly, poškozují pověst Linuxu a utlumují jeho šíření. Podobné pozorování platí pro jakýkoli produkt. Všimněme si, že komerční bezplatné služby se často snaží různými regulatorními překážkami nemotivované “zkoušející” uživatele eliminovat (např. Google+ vyžaduje pozvánku).

Paradoxně tedy neexistence překážek v užívaní Linuxu je z hlediska rozšiřování Linuxu nevýhodná. Hypotetické zpoplatnění Linuxu by výrazně odstínilo právě první dvě první skupiny uživatelů, kteří pravděpodobně budou s Linuxem nespokojeni.

Poznámka : Diskuse ke článku je moderována.


Publikováno v rubrice Nezařazené. Reakce v diskuzi lze sledovat prostřednictvím RSS 2.0. Odkazování není povoleno.

« Porušování GPL licence ve světě Androidu
Potřebujeme nová uživatelská rozhraní? »
 

Komentáře v diskuzi

1.  qw11(217.73.30.xxx)   19. 7. 2011, 11:50

“Hypotetické zpoplatnění licencí u Linuxu by jej v očích prodejců výrazně zatraktivnilo.”
Pokial viem tak za spoplatnenie linuxovej distribucie nieje nemozne a predajca by tym neporusoval ziadny zakon. Ak by k tomu upravil distribuciu pre konkretny hardver a konkretnu krajinu(oblast) tak by tym mohol ziskat ovela viac.
Tu bude skor problem v tom ze obchodnik chce mat zisk bez namahy.

2.  uzivatel2(ověřeno)   19. 7. 2011, 12:17

re qw11 : Zpoplatnění licence u distribuce není možné z důvodů ochrany autorských práv. Distribuce je odvozené dílo mimo jiné od softwaru GNU a jádra Linux a proto může být distribuována pouze pod licencí GNU GPL ve verzi 2. Ustanovení definující nabytí licence u GNU GPL nedávají žádný prostor pro zpoplatnění nabytí této licence.

3.  Euphoric(46.13.63.xxx)   19. 7. 2011, 12:19

První část článku je zajímavá a rozhodně vhodná k zamyšlení.

Druhá část je irelevantní vzhledem k nadpisu článku a má vyvolat flamewar. Paradoxně je to ta větší část.

4.  Milan - lopata s klávesnicí v ruce(90.176.60.xxx)   19. 7. 2011, 12:26

Mohl by prosím autor tuto svoji větu nějak rozebrat :

V případě Linuxu vzhledem k copyleftové licenci nelze předinstalovávat nesvobodný software.

Podle mne je to do nebe volající blbost.

5.  kozec(84.16.38.xxx)   19. 7. 2011, 12:33

Opravte ma, ak sa mylim, ale GPL2 nijak neznemoznuje SW predavat, rovnako tak ako nebrani instalovat spolu so slobodnym SW neslobodny. Mozem tak predavat PC s predinstalovanym Ubuntu, za ktore si zauctujem 20€ a pridam demoverziu napr. linuxovej verzie NODu, pricom jedine, co po mne GPL2 bude ziadat je, aby som k GPL2 licencovanym castiam OS (cize vsetko _okrem_ NODu) zabezpecil poskytnutie zdrojoveho kodu.

6.  ja(203.173.30.xxx)   19. 7. 2011, 12:42

=== SMAZÁNO (vyvolávání flameware) ===

7.  uzivatel2(ověřeno)   19. 7. 2011, 12:57

re kozec : Máte pravdu, GPLv2 nezakazuje u takto licencované platformy instalovat/spouštět nesvobodný software. Pak by však musely být fakturovány dvě položky, které by izolovaly distribuci GPLv2 softwaru a licenčně nekompatibilního softwaru. Příklad těchto položek je:

* prodej počítače s předinstalovaným svobodným softwarem (GPLv2),
* doinstalování nesvobodného softwaru.

Imho prodejce musí nabídnout i počítač bez doinstalovaného nesvobodného reklamního softwaru, jinak by se jednalo o nezákonou obchodní praktiku junktimace (vázaného prodeje). Většina výrobců softwaru není ochotna trial verze uvolnit pod GPLv2 licencí.

To je odpověď i pro Milana.

8.  pepak(88.102.60.xxx)   19. 7. 2011, 13:03

Myšlenka článku je nepochybně zajímavá, podle mě ji ale sráží zbytečné chyby:

Druhá část článku (”Uživatelé”) je téměř čistý flamebait. Ještě tak to členění uživatelů by šlo vzít na milost, plus mínus (kam patřím já, když technicky je mi Linux velmi blízký, ale praktické implementace mě neuspokojují a svoji vlastní si udělat neumím?), ale zbytek by se dal shrnout do jediné věty “kdo nechválí Linux, je buď blbec nebo provokatér”.

První část článku trpí faktickými chybami nebo přinejmenším nedoloženými tvrzeními. Například:

- “Zájem na straně nabídky spočívá ve zvyšování podílu obratu generovaného prodejem licencí.” - Prodejce by zrovna tak dobře mohl říct, “než abych prodal Windows se ziskem 1000 Kč, tak prodám Linux zadarmo, ale za instalaci si naúčtuji 2000 Kč”. Nebo dokonce nebude cenu OS vyčíslovat vůbec a zahrne ji potichu. Běžný zákazník stejně nebude od ceny počítače odečítat ceny komponent a zjišťovat, na co ho u konkrétního počítače přijde jenom samotný OS.

- “V případě Linuxu vzhledem k copyleftové licenci nelze předinstalovávat nesvobodný software.” - Konkrétně která část licence GPL tohle podle vás zajišťuje? Podle mě žádná taková není. (A jakou to má relevanci vůči Linux-like OS pod jinou licencí, např. FreeBSD?)

- “Software nelze reklamovat. U hardwaru je nutné řešit záruční opravy.” - U software (spec. u Linuxu) je třeba počítat s tím, že zákazník bude z různých důvodů nespokojen (”Nefunguje mi hra XY!” - “Nemám tu modré E!”). Že ty důvody nesouvisí s prodejcem a v podstatě ani s Linuxem je sice hezké, ale to zákazník rozlišovat nebude; prostě se bude rozčilovat, že mu prodejce dodal zmetek a ať hezky rychle vrátí peníze a blablabla. Možná to není vynutitelné ze zákona, ale nedivil bych se, kdyby pro prodejce bylo dlouhodobě levnější tvářit se, jako kdyby šlo o oprávněnou reklamaci.

9.  pepak(88.102.60.xxx)   19. 7. 2011, 13:19

[7]: “Pak by však musely být fakturovány dvě položky, které by izolovaly distribuci GPLv2 softwaru a licenčně nekompatibilního softwaru.” - A to jako proč? Prodejce přece nefakturuje počítač po komponentách. Prodejce napíše: “Fakturujeme vám za počítač XYZ Mega156, konfigurace XYZ … 25000 Kč”. Nebude rozepisovat, kolik z těch 25000 dělá procesor, kolik sestavení a vyzkoušení, kolik záruční a pozáruční servis a kolik operační systém. Pokud vůbec něco vyčíslí zvlášť, bude to recyklační poplatek, a to proto, aby o něj mohl cenu navýšit a přitom vypadat, že to nedělá úmyslně a ostatní by to museli udělat také.

“Imho prodejce musí nabídnout i počítač bez doinstalovaného nesvobodného reklamního softwaru, jinak by se jednalo o nezákonou obchodní praktiku junktimace (vázaného prodeje).” - Nevylučuji, že to je nezákonné, ale děje se to zcela běžně. Můžete citovat konkrétní zákon a paragraf, který to zakazuje? Protože v GPL a podobných licencích nic takového zakázané není.

“Většina výrobců softwaru není ochotna trial verze uvolnit pod GPLv2 licencí.” - Nevidím relevanci ke zbytku odpovědi. To jako že kdyby to výrobci softwaru dovolovali, tak by najednou takový software nebyl “nezákonnou obchodní praktikou vázaného prodeje” a tudíž by to předinstalovat šlo? IMHO nesmysl.

10.  rover623(ověřeno)   19. 7. 2011, 13:34

Podle vyjádření několika vývojářských týmů tzv “uživatelsky přívětivých” distribucí je možné média se systémem prodávat. Ovšem otázkou je jestli v tomto případě prodávám SW nebo jen médium+práce

11.  kozec(84.16.38.xxx)   19. 7. 2011, 13:56

10. rover623

To je ale otazka skor moralna, z hladiska zakona sa nou vobec nemusis zaoberat. Skutocne ti nikto a nic nebrani predavat lubovolny pod GPL(2) vydany SW, pokial si teda jeho kopiu ziskal legalnym sposobom.

12.  kozec(84.16.38.xxx)   19. 7. 2011, 14:00

Jo a este k tomu PC bez doinstalovaneho SW. U nas zakon vyslovene zakazuje podmienit nakup (napriklad) PC sucastnym nakupom (napriklad) SW. Dotklo sa to napriklad mobilnych operatorov, ktory zacali predavat telefony bez sim kariet. Nedotklo sa to ale predajcov PC. Ti radsej prestali predavat “pocitace” a zacali predavat “zostavy.” A v zostave moze byt cokolvek, kludne i GPL licencovane Ubuntu v dualboote s Windowsom.

13.  Přemysl Vaculík(ověřeno)   19. 7. 2011, 15:41

Pokud to vezmu čistě na domácí PC, tak je tu dost důkazů, že lidem nevadí platit. Viz Windows a nebo Mac OS X, který je ve spojení s HW dražší než něco s Win. Dokonce Applu rostou marže. Ale bavit se zde o Linuxu je zbytečné, ani kdyby lidi získali s Linuxem milión výhod, tak jej nechtějí. Prodává reklama a já osobně jsem ji neviděl nikde na linuxovou distribuci, ani na webu.

14.  dfx(195.168.200.xxx)   19. 7. 2011, 15:56

2. uzivatel2: Samozrejme je mozne stiahnut obraz instalacneho disku Linuxu, napalit ho a predavat. Podmienkou je, ze ho musim predavat pod rovnakou licenciou, pod akou ho stiahnem, v tomto pripade GNU GPL. Zaroven davam kupujucemu rovnake pravo, takze aj on si moze vytvorit kopie a predavat ich. Ak urobim nejaku zmenu v kode pod GNU GPL licenciou, tak to mozem predat, avsak iba so zdrojovym kodom s mojou zmenou a zaroven kupujuci ma pravo to dalej predavat alebo distribuovat pod GNU GPL licenciou. Predavajuci samozrejme moze doinstalovat softver pod inou licenciou a predavat takyto pocitac, ak je zakaznik ochotny za to zaplatit.

10. rover: V tom pripade sa tiez predava softver, ale pod GNU GPL licenciou. Ale je mozne si zauctovat iba medium a pracu.

Najdolezitejsia myslienka softveru pod GNU GPL licenciou je prave to, ze kazdy predavajuci musi dodat aj zdrojove kody a kupujuci to moze dalej predavat, avsak iba so zdrojovymi kodmi. Ak niekto nieco zmeni, tak dalej to moze predavat iba ak doda aj zmenene zdrojove kody.

Predajcom nikto nebrani stiahnut nejaku distribuciu linuxu, ktora je pod GNU GPL licenciou, instalovat to na pocitace a dalej taketo pocitace predavat. Ale ak za to pyta vela, tak je lepsie zakaznikovi si tu distribuciu stiahnut a nainstalovat doma a pocitac kupit bez operacneho systemu.

15.  uzivatel2(ověřeno)   19. 7. 2011, 17:35

dfx : Přečtěte si přesné znění licence GPL v2. Situace doinstalování softwaru je přímo upravena v článku 2. Cituji z neoficiálního českého překladu: “… Pokud lze identifikovat části takového díla, které zřejmě nejsou odvozeny z programu a mohou být samy o sobě rozumně považovány za nezávislá a samostatná díla, pak se tato licence a její ustanovení nevztahují na tyto části, jsou-li šířeny jako nezávislá díla. Avšak jakmile tytéž části rozšiřujete jako část celku, jímž je dílo založené na programu, musí být rozšiřování tohoto celku podřízeno ustanovením této licence tak, že povolení poskytnutá dalším uživatelům se rozšíří na celé dílo …”

16.  dfx(195.168.200.xxx)   19. 7. 2011, 18:34

15. uzivatel2: Neviem teraz, na čo narážate, ale je to presne o tom, že ak mením alebo dopĺňam kód pod GNU GPL licenciou, tak musím poskytnúť aj zdrojový kód s mojimi zmenami, ak to chcem niekomu predať alebo darovať.

17.  Jan(217.115.249.xxx)   19. 7. 2011, 19:14

Ubuntu je úspěšné proto, že se zajíma o Vaši druhou skupinu. A stejně snadno jako se z jednoho stane odpůrce se z druhého stane evangelista, Je spousta lidí, kteří jsou z linuxu nadšeni, protože po nich nevyžaduje údržbu, je rychlý a i velmi dobře vypadá. Spousta lidí, je překvapena že na trhu není zastoupen více. Jistým problémem je, že alternatvní soft musíte lidem ukázat. Často je to právě to co hraje rozhodující roli. (A důvod proč existuje Apple Store) Je ovšem pravda, že přesně zde je zakopaný pes.

18.  Marv-CZ(89.102.5.xxx)   19. 7. 2011, 19:22

[8] Instalovat software je práce navíc, pro obchodníka je lepší prodat licenci. Víš jaké je terno třeba prodat škole licence na MS Office. Akorát jim dáš do ruky papír s licenčním číslem a máš bez práce vyděláno. Znám školy, které jedou na OOo a MSO nechtějí. V jednom kuse otravují prodejci a MSO vnucují. Vyhodíš je dveřmi a vlezou okno. Vysloveně jim řekneš, že to nechceš, ať už neotravují a oni to stejně pořád zkouší. Nedivím se, že slabší povahy podlehnou.

19.  Jan(92.62.224.xxx)   19. 7. 2011, 21:35

17: Ubuntu že dobře vypadá? Vkus je asi relativní. Jediné prostředí, které vypadá jakžtakž k světu je KDE4 - a v tom jsem zase nemohl rozjet internet. Nakonec jsem to úplně zabalil - já opravdu asi nebudu “Linux-person” a dobrovolně už to nejspíš nikdy zkoušet nebudu, tedy aspoň pokud Linux zůstane tím, čím je teď.

20.  Milan(89.102.126.xxx)   20. 7. 2011, 05:11

“Uživatelé, kteří nesnáší Linux, jej zkouší, proto aby ho mohli pomlouvat.” Opravdu si autor myslí, že tato sorta existuje? že prostě někdo jen tak z plezíru začne nenávidět něco, od čeho zná pouze název? Možná ano, ale dříve si projde - jako já - uživatelskou úrovní dva a tři. T. j. s nadějí vyzkouší (a poctivě; já 7 let) jiný operační systém a doufají že bude plnohodnotnější než ten starý. Pak zjistí, že není všechno zlato co se třpytí, ovšem “komunita” je něco jako církev a i odborně míněné rouhání (včetně návrhu lepšího řešení) se nepřipouští a je označeno za úchylkářství. Budu sice smazán, ale tento názor jsem napsat musel.

21.  Milan - lopata s klávesnicí v ruce(90.176.60.xxx)   20. 7. 2011, 07:26

20. Milan: Samozřejmě že takoví uživatele existují. Ti co ho zkouší, aby ho mohli pomlouvat, jsou ještě jejich slabý odvar. Nicméně slova jako nesnášet, nenávist jsou podle mne dosti nepřesná nebo přehnaná. Pokud bych se chtěl vyjádřit podle svých, imho přesnějších slov, tak bych volil slovo - konkurenční rivalita, která se ovšem muže zvrhnout kamkoli dle naturelu každého z oněch dotyčných.

22.  sx(85.160.119.xxx)   20. 7. 2011, 12:32

jak je videt uzivatel2 zacal z nudnych clanku o linuxu pro linoxaky psat bulvarnim zpusobem jako rover323 aby vyvolaval flame.
i kdyz nejake to linux distro jsem stahoval z netu v podobe iso, vypalil a pak pulroku stalo nez jsem chtel zkusit nainstalovat na nejaky treti pc, tak se stalo tackem pod kafe, ale i pres to, mne mnohokrat lakalo koupit za parstovek hlavne se prodava prirucka k napr. ubuntu a medium je jako doplnek, ale nakonec jsem nazbyt nemel tech penez, ale predstava by byla pekna.
podle mne meli by to aspon nejaka linux distribuce zmenit, ale ted uz je pozde dejme tomu pred ctyrmi lety, meli prodavat cd s linuxem k tomu peknou zakladni prirucku a bylo k tomu i reg. cislo, a prodavalo jenza par stovek coz by bylo petkrat min nez windows, a jak by mohlo byt, kdyz by bylo na netu stazeni zdarma? jednoduse, tam by byli iso jen s trial verzi dejme tomu na 90dni. a pak za registraci by to chtelo zaplatit.
no nic, ted s rychlym netem uz je jina doba, a nebudu premyslet za ne, at se snazi jejich fandove, ale tem jde jen o to aby ho mit jen pro sebe.
tak at zije windows! i kdyz asi uz se blizi posledni verze.

23.  Karlos(77.48.59.xxx)   20. 7. 2011, 16:13

asi nemam uplne silu to cist, ale chtel bych jen podotknout ze i open-source muze byt a je VELMI vydelecnou zalezitosti. staci poskytovat premiovou podporu a customizace(krasne to slovo:) kvalitniho produktu a jste “za vodou”. konkretni krasny pripad je http://buytaert.net/acquia-raises-15-million-series-d kdyby to bylo zavrene tak to nikdy nema tolik vyvojaru a nedostane se tam kam se to dostalo.

24.  jxjl(78.80.65.xxx)   20. 7. 2011, 16:54

Jakožto uživatel ze čtvrté skupiny musím oponovat že by zpoplatnění linuxu ho jakkoliv zatraktivnilo. Pokud by k tomu došlo (jako že stejně nemůže), začal bych se dívat po jiných alternativách (BSD, Haiku, …) a linux bych opustil.

25.  smoofy(188.141.53.xxx)   21. 7. 2011, 00:50

Namet k zamysleni dobry. Bohuzel nazor je dle meho nazoru mimo. Pokud sikovny prodejce dokaze prodat cokoliv, dokaze prodat i linux. Co se tyce zajmu na strane nabidky:

1. Software nelze reklamovat
Nesmysl. Software je mozne reklamovat stejne jako jakykoliv jiny produkt, akorat to neni tak bezne a reseni se vydava formou nikoliv opravy ale patche/update.

2. Ceny zustavaji u licenci dlouhodobe stabilni, ceny hardwaru skokove klesaji
Nesmysl cislo dve, podivej se na cenu Windows XP Pro dnes a pred 7mi lety pripadne na cenu Windows 7 dnes a za pet let. Podobne to byva s hardwarem, s tim rozdilem, ze tam ceny jdou se starsim typem mnohdy nahoru, protoze prodejci pocitaji s tim, ze spousta lidi si radsi koupi novou ramku za 2000 radeji nez za 4000 predelavat celej komp aby mohli pouzit levnejsi DDR3.

3. Z licenci byva vetsi marze nez z hardwaru
tady to je rovnez relativni a zalezi na prodejci a jejich smlouve s dodavatelem.

To, ze se k linuxu nedavaji vzorky trial software je dane jeho podstatou a nemelo by to u vetsiny distibuci smysl. Na druhou stranu si myslim, ze treba takove ubuntu k tomu ma jiz smele nakroceno jakozto uzivatelska distribuce.

Druha cast prispevku je uplne nesmyslna, protoze obnobne nazory si clovek muze udelat na jakekoliv jine tema a produkt vcetne windows, takze cistej fakt, ze nekdo zaflejmi v diskuzi o linuxu mu neskodi o nic vic nez microsoftu. Tohle trochu zavani paranoiou.

Problem linuxu skutecne lezi v tom, ze negeneruje penize, za ktere by se platil tym vyvojaru a support. Krasnym prikladem toho je Red Hat.

26.  Laco(178.41.55.xxx)   21. 7. 2011, 05:25

Ako platiteľ daní mám právo na najefektívnejšiu štátnu správu, čoho linux a ďalší otvorený softvér má byť súčasťou. Štát rovnako, za ostatnú verejnú infraštrutkúru, by sa štáty mali podielať na generovaní základného softvéru - operačný systém, administratíva, komunikácia, médiá, webová správa a verejná informovanosť. Nezmyselné miliardy, ktoré sa vynakladajú aj z eurofondov do rôznych pseudoprojektov, by účelnejšie boli využité na podporu podobného otvoreného softvéru, ktorý by mal copyleft licenciu.
Miesto otvoreného softvéru je teda byť hlavnou infraštruktúrou informačnej spoločnosti. Odtiaľ potom dostupný pre všetky skupiny v rámci demokratického a slobodného prístupu k informáciám. Okrem iného by to mohlo znamenať podporu demokratizácie aj v ostatných, menej vyspelých štátoch, ktoré by osvedčené informačné systémy mohli prevziať a podporovať dostupnosť informácií a rovnosť šancí v rámci svetového spoločenstva.

27.  Franta(217.194.162.xxx)   21. 7. 2011, 06:45

[25] Obvyklé EULA smlouvy nepřipouštějí reklamaci a náhradu škody způsobené vadami softwaru. Aplikace patche se provede automaticky, což je úplně jiné kafe než řešit třeba vadnou základní desku.

Licence Windows XP se za deset let propadli o přibližně 50%. Ceny hardwaru padají o 25 až 50% každý rok. Dva roky starý Windows 7 zatím nezlevňoval.

Cena licencí Windows je monopolně kontrolována Microsoftem, který ve smlouvách s distributory určuje marži a prodejní cenu. Na trhu s harwarem je silná konkurence, která minimalizuje marže.

28.  Pix(213.226.234.xxx)   21. 7. 2011, 08:37

Na to že jsme Linuxová supervelmoc je autor docela tragicky informovaný. Za Linuxové distribuce se platí, platí se hodně a platí se hlavně za podporu, za opravy bezpečnostních chyb. SUSE (Praha) a Red Hat (Brno) vám nic neříká? Zdarma sice nabízí své vývojové testovací verze Linuxu jako openSUSE, nebo Fedora, ale to je podobná situace jako když jste testovali windows 7 rc, je to nestabilní, není moc zajištěno že to bude fungovat a že vám to aktualizací nerozbijí. Když to nefunguje, tak můžete maximálně poslat bugreport.

Jediná distribuce zdarma pro obyčejné uživatele s poměrně novým počítačem kde nejste v roli testerů je Ubuntu, ti vydělávají na prodeji hudby a dalších službách. LTS verze mají opravdu použitelné.

…další kategorie jsou vestavěná zařízení, Android už má většina zdejších čtenářů v kapse a k internetu jsou připojení i několika Linuxovými krabičkami. Věřte tomu že v ceně za zařízení platíte i za ten sw, za modifikace provedené výrobcem, za webové rozhraní, za testování a vydávání aktualizací.

29.  Franta(217.194.162.xxx)   21. 7. 2011, 09:52

[28] Klasické opakování nesmyslů !!! Distribuce Red Hat Enterprise Linux je zcela zdarma a to včetně kompletních zdrojáků. Red Hat prodává pouze služby k RHELu.

Distribuce CentOS je RHEL s komunitní podporou. CentOS je přesný klon RHELu, ve kterém chybí pouze loga Red Hatu, software pro přihlašování do Red Hat Network apod.

Další vysloveným nesmyslem je označit Fedoru jako testovací verze RHELu. Fedora je jeden z mnoha komunitních projektů, které Red Hat sponzoruje. Red Hat zásadně nezveřejňuje a ani nenabízí testovací verze RHELu, takže tyto verze nelze používat.

30.  Fido(194.228.214.xxx)   21. 7. 2011, 13:18

Rekl bych, ze vyhodou linuxu neni ani tak jeho bezplatnost jako jeho licencni politika. Nikdo vam nebrani si system upravit podle sveho, nikdo vam nebrani jen nainstalovat na jiny pc, nikdo vam nenarizuje za jakych podminek ho smite provozovat, neobtezuje vas zadna aktivace, …

31.  Milan - lopata s klávesnicí v ruce(90.176.60.xxx)   21. 7. 2011, 14:41

30. Fido: Nevím co si o tom mám myslet. Snad jen něco o tragiké neznalosti obou systémů. Rozeberu jednotlivé body.

- upravovat systém jako takový je otázkou značných, opravdu značných znalostí, tedy výhoda je rize pro korporátní sféru
- upravit Lin a Win na uživateské úrovni nedokážu posoudit. Prý jde dost dobře poupravit KDE, Win jdou taktéž poupravit k nepoznání pomocí různých tweakovacích nástrojů
- nainstalovat na jiný PC - asi narážíš na Windows. Tedy neznalost možnosti koupě - ne-OEM. Pokud si tuto licenci koupíš mužeš si právě tuto jednu licenci přesunovat dle libosti.
- ale nařizuje, tys snad tento blog ani nečetl ? Nařízení je dáno infekční licencí. viz komentáře, příspěvek druhý
- aktivace - to je dost obehraná písnička - ze stříbrného plátna linuxáků. Tento “argument” měl ale snad smysl v době, kdy počítače nebyly běžně připojeny k internetu. Dnes tento argument vzbuzuje lehký úsměv.

32.  Aminux(213.226.245.xxx)   21. 7. 2011, 15:24

20. Milan - Jména jako J x Doležal, nebo RH ti asi nic neříká. Takovýmto jedincí trpí jakousi poruchou. Nazývá se RHfaktor :-D

22 sc - ale ted uz je pozde dejme tomu pred ctyrmi lety, meli prodavat cd s linuxem k tomu peknou zakladni prirucku a bylo k tomu i reg. cislo, a prodavalo jenza par stovek

Pokud vim, tak Mandriva se prodává i s knížkou už nejméně 6 let. Ne li víc.

33.  Mach(89.24.135.xxx)   21. 7. 2011, 16:49

Jak píše Fido (30), bezplatnost vycházející z licence GPL je pouze jedna z vlastností. Ta silnější (opět z GPL) je otevřenost. Systém si můžete vy, či kdokoliv jiný, přizpůsobit k obrazu svému.

Tuto vlastnost stavím na první místo v žebříčku výhod FOSS. Mohou tak vznikat různé distribuce pro bezpočet použití … skvělé, úžasné viz http://www.distrowatch.com

Pro úplnost ještě doplním obligátní 4 svobody FOSS:

1. svobodu používat SW pro jakýkoliv účel (i komerčně)

2. svobodu studovat jeho zdrojový kód

3. svobodu tento zdrojový kód měnit

4. svobodu tyto změny dále šířit

…nikde tu nevidím zdarma. Proč? Odpověď si za domácí úkol nastudujte :-)

34.  Milan - první nejhorší(88.146.198.xxx)   21. 7. 2011, 18:17

30. Fido: Už jsem ti Fido odpověděl. Ale tady se nesmí moc mluvit

35.  Milan - první nejhorší(88.146.198.xxx)   21. 7. 2011, 18:45

35. Tak já nevím buď tady, mizí příspěvky nebo mi přeskočilo. Pokud platí bod B. Tak se uživatelovi2 hluboce omlouvám. Neb jsem byl opravdu hrubý.

32. Aminux: RH faktor neznám. Jako léčbu na tuto nemoc bys mohl mohl třeba rozporovat některé z mých tvrzeních na základě kterých jsi stanovil diagnózu.

36.  Milan - první nejhorší(88.146.198.xxx)   21. 7. 2011, 18:59

33. Mach: Poslední bod není svodoba, ale povinnost. Bod jedna neplatí na 100% viz příspěvky 1-5. Bod 2-3 je normálním lidem lautr na nic. Ale je jasné, že tento model umí udělat produkt pro velice zajímavá a různorodá prostředí. O tom žádná.

37.  Aminux(213.226.245.xxx)   21. 7. 2011, 20:07

31. Milan - lopata…
- aktivace - to je dost obehraná písnička … Tento “argument” měl ale snad smysl v době, kdy počítače nebyly běžně připojeny k internetu. Dnes tento argument vzbuzuje lehký úsměv.

Stalo se mi, že jsem musel krátce po sobě 2 krát aktivovat Win. Poprvé proto, že jsem je přeinstaloval, krátce na to odešla do věčných lovišť základní deska. Po výměně HW jsem musel aktivovat znova asi do 3 dnů. Musel jsem volat na podporu, páč druhá aktivace nechtěla projít. Úsměv to ve mě nevzbuzovalo. Naopak, tvářil jsem se kysele stejně jako ten na tý lince. Uznávám, že to nejni běžný případ, ale otráví to.
Beztak jsou ty aktivace jen vopruz poctivých lidí. Stejně jako ochrany proti kopírování.

38.  Aminux(213.226.245.xxx)   21. 7. 2011, 20:35

35. Netvrdím, že zrovna ty jí trpíš. Třeba zmiňovaný JxD píše, nebo psal články stylem, jak po čase zkusil Linux, aby si potvrdil, že je Linux k ničemu.

39.  Aminux(213.226.245.xxx)   21. 7. 2011, 20:50

http://www.reflex.cz/clanek/stary-reflex-reflex-cz-reflex-cz-jxd/23202/ani-mandrake-nefunguje.html
“Po neúspěšných experimentech s Ubuntu a Mandrivou jsem dostal radu - nainstalovat si Mandrake, který je prý nejpokročilejší z linuxových distribucí”.

Pokud vim, tak Mandrake byl předchůdce Mandrivy. Je vidět, že mu to hulení už leze na mozek.

40.  kozec(193.87.160.xxx)   22. 7. 2011, 09:55

36. Milan - první nejhorší:
> 33. Mach: Poslední bod není svodoba, ale povinnost.

Nie pravda. Uzivatel GPL(2) SW ma pravo tento SW lubovolne menit, nema ale ziadnu povinnost svoje zmeny zverejnit alebo distribuovat dalej. Distrubuovanie zmeneneho SW je jeho volba, ak si ju zvoli, spristupnenie zdrojoveho kodu sa stava povinnostou.

A este k 31
> nainstalovat na jiný (…) ne-OEM. Pokud si tuto licenci koupíš mužeš si právě tuto jednu licenci přesunovat dle libosti.

Kupenu licenciu Linuxu mozes instalovat na lubovolny pocet PC sucasne a z principu GPL by bolo tazke (aj ked nie nemozne) ti to zakazat. Krabicovy Windows mozes mat na viacerych strojoch za predpokladu, ze nepobezia naraz, pricom uz pri desiatom zacinaju problemy s aktivaciou.

41.  Milan - lopata s klávesnicí v ruce(90.176.60.xxx)   22. 7. 2011, 11:00

40. kozec : Máš pravdu. Myslel jsem to v tom smyslu, že když už se jmeš šířit nějaké změny. Musíš i se zdrojákama. Tedy jsem to napsal vysloveně blbě.

Poznámka k 31 souvisí s tím, že L. je zadarmo a windows ne, tedy v kontextu s tvrzením [30] “Rekl bych, ze vyhodou linuxu neni ani tak jeho bezplatnost jako jeho licencni politika” jsme se dostali na jinou kolej. Věta, že můžeš přesouvat ne-OEM licence Windows prostě platí. Problémy s 10tým reinstalem nemohu prtvrdit. Asi se nejedná o běžný stav ;-).

37. Aminux: Ano. Je to vyjímečná situace a může to být i nepříjemné. Moje poznámka směrovala k tomu, že se to běžného člověka nedotkne a brát to jako nějaký obecný argument asi nelze. Teď je to principielně nastaveno tak, že uživatele myslím otravuje potvrzení jednoho formuláře nebo neotravuje vůbec. Již si to nepamatuji, dělal jsem to před dvěma lety a nenechalo to u mne žádnou emocionální stopu :-).

39. Aminux: Tažení toho pomatence proti L. jsem zažil a sledoval s úsměvem s povzdálí. Ano Mandriva je předchůdcem Mandrake když nastala v Mandrake nějaká revolta. Dokonce jsem si Mandrake v tý době i zkoušel. Jako diskutér bych se s tím moc neoháněl. Je to voda na mlýn těch co ti odvětí, že v ten Linux je tedy roztříštěný, je tam moc změn a obecně je to prostě jeden velkej bordel. Kdo si to má pamatovat jak se co měnilo ;-). Ve svý podstatě nemusel být zas tak úplně mimo, pokud poslední Mandrake byl stabilní a první Mandriva měla problémy. Už si nepamatuju jestli se jenom měnilo logo/design či tam byl i nějaký výrazný vývoj. Ale osobně věřím tomu že se seknul. Ono ostatně i tvrzení že Mandrake byl někdy ve své historii nejpokročilejší je podle mne dosti spekulativní a imho to v té době taktéž neplatilo i když zrovna kolem 2006 byl(a) Mandrake/Mandriva chvilku na výslunní.

Nicméně každého profesionálního pisálka je potřeba brát s rezervou. Podle mého názoru udělal mistr Doležal dobrou službu v tom, že ho dostal do podvědomí mnoha lidí.

Uff, teda ten čas běží. Dyť jsem to zkoušel nedávno ;-)

42.  xixo(78.45.77.xxx)   22. 7. 2011, 21:31

41. V Mandrake, co se pamatuju, nenastala revolta, ale měli s tím nějaké problémy držitelé práv ke komixové postavičce Mandrake the Magician.

43.  xixo(78.45.77.xxx)   22. 7. 2011, 21:37

39. S JxD byla vcelku legrace… on si Linux pořídil hlavně proto, že se shlédl v Matrixu a Keanu Reevesovi obzvlášť. Pak mu někdo řekl, že správní hackeři používají Linux a už to jelo :) Bohužel pak tak nějak zjistil, že v realitě je hacking&cracking trochu namáhavější než ve filmu a nakonec sérii článků završil nekrologem o chcíplém tučňákovi.

44.  Aminux(213.226.245.xxx)   23. 7. 2011, 22:24

xixo:
V tom případě je vykouřenější než jsem myslel… :-) ono když někdo hilí trávu či co, tak se asi zdá všechno snadný.

45.  Aminux(213.226.245.xxx)   23. 7. 2011, 22:25

Samozřejmě hulí. Teď vypadám jako zkouřenec já.

46.  Ladik(217.29.8.xxx)   24. 7. 2011, 10:46

FOr 39, ty DISKy, by Linux, mněl vidět, jestli tedy, Ne-instaloval, možná, starší Linux, než mněl, Windows, kdo-ví, tedy.

47.  xmarek(80.82.150.xxx)   24. 7. 2011, 12:41

=== SMAZÁNO (v komentáři chybí jakákoli fakta a argumenty) ===

48.  XF9(199.48.147.xxx)   24. 7. 2011, 20:46

Bezplatnost Linuxu je výhodou, jenže ji přebíjejí nevýhody vyplývající z roztříštěnosti, binární nekompatibility a obecně “jinakosti” oproti Windows.
Většina lidí by jistě raději koupila počítač se systémem zdarma (tj. levněji), pokud by s ním mohla dělat totéž a stejným způsobem jako na Windows.

Přístupy různých OS a jejich uživatelských rozhraní totiž nejsou ekvivalentní a rozdíly mezi nimi nelze odbýt tvrzením o síle zvyku nebo líných uživatelích. Jde o to, že pomyslný ideál je pouze jeden a všechny systémy se k němu více či méně úspěšně snaží přiblížit.

MS se snažil vyvinout něco, co by mohl prodávat (že si “vypomohl” všude možně je vedlejší) a tak musel použitelnost svých výtvorů zohlednit.
=== SMAZÁNO (silné tvrzení vyžaduje argumenty) ===

49.  Mach(89.24.135.xxx)   24. 7. 2011, 21:47

48. XF9: …Linux představuje přenesení desítky let staré koncepce Unixu na PC a její následné doplňování pomocí nadstaveb…

MS je na tom se svou pověstnou “zpětnou kompatibilitou” úplně stejně. Viz zrušení vývoje nového filesystému WinFS.

Obě koncepce mají pro a proti:

Linux/*NIX - původně primárně pouze serverový systém doplněný o X pro použití na desktopu, odpočátku (z principu) víceúlohový, víceuživatelský a robustní/bezpečný. Nejznámější “berlička” HAL pro automatický mount/umount.

Windows - původně primárně desktopový, jednouživatelský, filesystém FAT bez podpory oprávnění, dvě řady: Workstation a NT. Odpočátku dodnes obsahuje DOS, dříve otevřeně, dnes zakukleně. Postupně nabaloval (a stále nabaluje) bezpočet různých bezpečnostních prvků. Subjektivně si myslím, že největší omyl MS bylo zavedení registru ve Win95 - a narodil se BSOD.

Tím se dostávám k “blbuvzdornosti”, tam vede Windows. Linux jde zničit velmi lehce, znáte to # rm -f… (raději to sem psát nebudu). Co z toho plyne? Linux nebyl koncipován pro laiky, ale pro znalé. Viz Android a zakázaný účet root.

Linux nikdy nepřeválcuje Windows, a je to tak dobře. Může zůstat svůj, nemusí se podbízet, je svobodný se vším všudy - s klady i zápory.

50.  David(77.104.227.xxx)   2. 8. 2011, 15:37

Myslíš
rm -fR /
?

Nic se nestane:
rm: rekurzivní zpracování „/“ je nebezpečné
rm: tento záchranný režim potlačíte volbou –no-preserve-root

51.  uzivatel2(ověřeno)   9. 8. 2011, 13:50

re 48 : Uvědomte si, že ani jednotlivé verze Windows nejsou binárně kompatibilní. Navíc svobodný software nemusí být binárně kompatibilní (rozhraní ABI) stačí kompatibilita programátorských rozhraní (rozhraní API). Autor svobodného softwaru neřeší binární kompatibiltu, protože distributor zdrojové kódy jednoduše zkompiluje pro svoji distribuci.

Přidat komentář

*
Opište prosím text z obrázku.
Anti-Spam Image


Aktuální články a bleskovky

Lenovo uvádí nové ThinkPady s čipy Ivy Bridge
Lenovo uvádí nové ThinkPady s čipy Ivy Bridge
Brýle Google Glass jsou patentované
Brýle Google Glass jsou patentované
Ifttt.com: Propojte a automatizujte svůj internet
Ifttt.com: Propojte a automatizujte svůj internet
Nejlepší programy pro práci s Wi-Fi
Nejlepší programy pro práci s Wi-Fi



Linux zblízka využívá WordPress MU a běží na Blog.zive.cz. Vytvořte si svůj vlastní blog
Sledování přes RSS: články a komentáře


  • Seznam odkazů

    • Kontakt na autora blogu
    • Moje články pro LE
    • Různé přílohy k blogu
    • Stránky autora blogu
  • Poslední příspěvky

    • Chystá se revoluce v hraní her?
    • Kontroverze okolo Křišťálové lupy
    • Deset největších open source inovací
    • Nová “daň” za software
    • Má smysl kupovat TV tuner?
    • Zvýšila se v Linuxu spotřeba?
    • Porušování GPL licence ve světě Androidu
    • Je bezplatnost Linuxu výhodou?
    • Potřebujeme nová uživatelská rozhraní?
    • Podvod s hlasováním v přímém přenosu
    • Facebook není zadarmo
    • Nápad na startup
    • Co hrají linuxáci?
    • Nová cloudová platforma OpenShift
    • Kvalitní linuxové antiviry pro desktop ve skutečnosti neexistují
  • Administrace

    • Přihlásit se

1210_Computer.png

Časopis Computer

  • Nakupujte v zahraničí
  • Test 7 čteček elektronických knih
  • Technologie: nové standardy digitálního vysílání
  • Přehled cloudových uložišť
  • Poradíme s výběrem kamery na dovolenou

Partnerská sekce pro IT profesionály:
Microsoft TechNet/MSDN


Video Živě

Bluetooth stojánky pro Android: Philips AS111, AS141 a AS351
Ifttt.com -- založení úkolu
Zprávy Živě - 12. května 2012
iPad docky Logitech AV Stand a Logitech Speaker Stand

další videa »






Mladá Fronta a.s. Mladá Fronta a.s.
Tiráž | Autoři | Připomínky | Odběr novinek | RSS | Textová verze
Copyright 2000–2012 Mladá fronta a.s. | Inzerce: onlinesales@mf.cz | Kontakt na redakci | Návštěvnost měří NetMonitor