|
|
V dnešním příspěvku se opět zaměřím na blud, že žádný svobodný software nesnese poměrně vágní přívlastky jako profesionální, komerční, business, placený, enterprise, korporátní software. Samozřejmě začínající programátor v radosti nad svými počátečními úspěchy pravděpodobně se se svým podřadným softwarem pochlubí a uvolní jej pod svobodnou licencí. Tyto aplikace však nelze ztotožňovat se špičkovými svobodnými projekty jako GNU/Linux, Java, Python… Ostatně ani mnoho softwaru s placenou licencí nemá o mnoho větší hodnotu. K zmatení přispívá i marketingové nepřesné používá zmíněných “imponujících” adjektiv; například aktivity extrémistické protipirátské organizace Business software alliance se jen z malé části dotýkají business softwaru. Takže popisná hodnota těchto pojmů se v praxi blíží popisné hodnotě adjektiva “ultimativní” z prezentací Horsta Fukse.
Běžná neinformovaná populace spojuje náklady za software POUZE s nákupem licencí a proto často trpí utkvělou představou, že svobodný software s volně dostupnou licencí je nekvalitní, podřadný a vyvíjený na nekomerční bázi. Rovněž mají často problém vůbec pochopit, že i u “komerčních placených” distribucí Linuxu se neplatí za licenci. Co bude asi firma požadovat po dodavateli vysoce profesionálního softwaru, který řeší specifické potřeby zadavatele? :
Samotná licence (=právo užívat software) je bez dalšího uvedeného prakticky bezcenná. Cílový zákazník tedy odebere téměř vždy několik navazující souvisejících produktů/služeb. Pro klienta je podstatná pouze užitná hodnota produktu vzhledem k jeho podnikání a celková cena. Klientovi je (pomíjím účetní, daňové a podobné aspekty) lhostejné, jaký je podíl plnění za licenci na výsledných nákladech. Proto může v určitých případech autor uvolnit komerční profesionální software bez copyrightu pod svobodnou licencí, čímž zároveň využije výhod svobodného vývoje. (viz např. Linusův zákon) Špičkový svobodný software je tak zaměřen na svobodu vyvíjet nové produkty a na komerci založené na těchto produktech. Svobodný software tedy není o tom, “mít všechno zadarmo”; bohužel mnozí si to myslí a ztotožňují propagaci svobodného softwaru s různými dekadenty, kteří si chtějí akorát vydupat neomezený bezstarostný bezplatný konzum placeného obsahu.
Copyleft
Obchodní model založený na prodeji licencí k proprietárnímu softwaru je často antagonistický k obchodním modelům založeným na svobodném softwaru. Proto pro udržení výkonnosti podnikání se svobodným softwarem nejpopulárnější svobodná licenci GNU/GPL tento software chrání copyleftem. Copyleft zakazuje výrobcům proprietárního softwaru získávat nezasloužneou výhodu vykrádáním svobodného softwaru a jeho uzavřením na proprietární aplikaci. Domnívám se, že GNU/GPL se stala nejúspěšnější svobodnou licencí právě pro velmi striktní použití silného copyleftu.
Představitelé Microsoftu tuto virální vlastnost GNU/GPL licence komentovali, že “se jedná o rakovinu” a “nákazu, která ulpí na všem, čeho se dotkne.” Mají pravdu!; avšak licence Microsoftu jsou “kastrace”, které rovnou zabrání vzniku softwaru, který by šlo nakazit. Produkty Microsoft i GNU/GPL software využívají autorské právo stejnou měrou, avšak licenční ustanovení vyvolávají přesně opačné účinky.
Existuje několik výjimečných případů mesaliance svobodného a nesvobodného softwaru. Jde například o:
Závěr
V důsledku předsudků o antikomerčním charakteru open source mnozí smýšlejí o platformě Java, GNU/Linuxu a dalších špičkových produktech jako o “laciných věcech určených k maximálně domácímu použití”. Ve skutečnosti se naopak Java a GNU/Linux nasazuje především v kritickým a vysoce komerčním způsobem. Pro špičkový open source software je obvykle nasazení na PC okrajovým trhem. U profesionálních zákazníků, kteří mají specifické individuální potřeby, klesá význam samotné licence a vzrůstá význam navazujících služeb.
Štítky: Podnikání
>mnozí smýšlejí o platformě Java, GNU/Linuxu a dalších špičkových >produktech jako o “laciných věcech určených k maximálně domácímu použití”.
>…..
>Pro špičkový open source software je obvykle nasazení na PC okrajovým
>trhem. U profesionálních zákazníků, kteří mají specifické individuální
>potřeby, klesá význam samotné licence a vzrůstá význam navazujících služeb.
k tomu len tolko Dell donedavna na webe ponuka GNU/Linux na 2 z 3 notebookov higend rady mobile workstation (Dell Precision)
http://www1.euro.dell.com/sk/sk/pad/workstations/precnnb/ct.aspx?refid=precnnb&s=pad&~ck=anav&cs=RC1078561
na 3 z 5 low end notebookov Dell Vostro
http://www1.euro.dell.com/sk/sk/pad/notebooks/vostronb/cp.aspx?refid=vostronb&s=pad&cs=RC1078561
ale len na 3 z 12 modelov strednej triedy Dell Latidue
Cize GNU/linux je dobry pre High-end, low-end, Tak je ale divne, preco ho mainstream mina….
A zistit, preco je to tak, a odstranit tuto prekazku je klucom k masovemu rozsireniu GNU/Linux na desktope
poznámka (peto) : Při více odkazech v jednom příspěvku vyžaduje komentář schválení. Tato politika výrazně eliminuje příspěvky spamovacím robotům.
uzivatel2> ale to je uplne v poriadku a schvalujem to
Autore vazim si tvych dobrych clanku, odbornych, i tech osvetovych a polemickych a za vsechny dekuji. ale prosim, nenavazej se porad do CPS. neni to banda internetovych zlodeju, kteri chteji mit vse zadara…
re calc : Přečetl jsem si svůj článek znovu a odkazy na předchozí příspěvky o ČPS smažu, protože tématicky nesouvisí s předmětem článku.
@uzivatel2
Dekuji
Neznám žádný profesionální použitelný opensource
to petrb:
Tak to mas teda hodne slaby rozhled a povedomi o IT 
re petrb : Linux (distribuce RHEL, SLED, Red Flag, CentOS…), platforma Java (především J2EE), XEN, Apache, platforma Eclipse (např. KNIME), CinePaint, R, Zen Cart, Cassandra… Jsou několik různých příkladů opensource, který se využívá v první řadě profesionálně a komerčně.
> Neznám žádný profesionální použitelný opensource
Kdyz se budeme bavit o OSS, za kterym jsou nemale penize, tak treba JBOSS
Ten najdes v bankach, u operatoru a mnoha dalsich mistech, kde se toci nemale penize.
Problem OSS je prave ten stred. Ten stred, kde nerozhoduji fakta, ale masazni reklama. Tam frci “komercni software” a navic v predstave rady lidi komercni software velmi splyva se software od MS.
A MS se svym marketingem….
Spusta chytraku pouzivat argumenty typu “muzu si to dovolit”, “nejsem socka…”, pripadne “nemuzu si dovolit software zadarmo” a podobne blaboly. Prekvapive takove primitivni argumenty jsou zakoreneny v hlave rady IT manageru strednich firem.
Ve skutecnem hi-endu a tam kde jde o opravdovou optimalizaci pomeru cena/vykon je na tom MS nevalne. A naopak rada OSS ja tam silne pritomna .
tu peto: To je naprosto jednoduché proč se Linux v mainstreamu nechytá. Důvod je ten, že na Hi-end strojích a ve velkých korporacích se dá očekávat náročné nasazení kdy je nutné využít každý kousíček HW a Linux je možné snadněji konfigurovat díky otevřenosti. Následně využitá specifická aplikace už se stejně bude psát odznovu, takže nehraje roli jaká platforma tvoří základ. (Toto stojí strašně moc peněz)
Na Low-end srtojích se zase předpokládá pouze základní činnost, jako je internet, hudba, filmy a občas nějaký ten dopis nebo tabulka. Zde opět najde Linux uplatnění pro spousty lidí, jelikož na takovéto drobnosti stačí většinou to co je přímo v distribuci, nebo je k sehnání pohodlně v repozitářích. (Toto nestojí prakticky nic)
Mainstream je ale problém. Současný typický mainstream domácí uživatel, krom brouzdání po internetu sleduje full-HD video, občas pustí nějakou hru, stříhá video ze svojí kamery,… Tady se vyskytuje problém, full-HD není na linuxu moc sranda zorhýbat, hry jsou pak naprosto pasé, kamera nemusí být Linux kompatibilní. V tomto segmentu trhu je zatím Windows cestou nejmenšího odporu i za cenu jistých kompromisů a občasného nepohodlí.
[11]: s tim fullHD si dovolim nesouhlasit, resp. muj media server s Atomem a ION grafikou, v XBMC prehravajici 1080p bez jedine chybicky, hned po nainstalovani a prvnim spusteni…
jinak s ostatnim souhlasim
to mr.dan: Tak to máte štěstí. Bohužel to s tím full-HD opravdu není tak samozdřejmé. Jestli se něco za posledních několik týdnů nezměnilo, tak na grafických kartách ATI prozatím nejde zapnout HW akcelerace vůbec, a na kartách nVidia taky není postup zrovna pro BFU. ION chipset má tuto akceleraci řešenou tuším sám o sobě vnitřně, a umí to nezávisle na ovladačích.
Kde by byl svět bez open source?
http://www.root.cz/zpravicky/kde-by-byl-svet-bez-open-source/
to Kazeasch: těch důvodů proč není Linux rozšířen je více. Těmi nejdůležitějšími jsou
1) málokdo potkal nějakou distribuci v hodinách informatiky, pokud nějaké takové hodiny vůbec měl.
2) obchodníci mají problémy s leckterým HW ve Windows, o Linuxu něco slyšeli a tak s ním logicky nebudou prodávat sestavy. Že je to v převážné míře jejich neschopností, to je fakt. Schválně si někdy zkuste udělat kolečko po pár obchodech a žádejte desktop s libovolnou linuxovou distribucí.
Toto jsou podle mne hlavní důvody, proč se Linux do domácností šíří velmi pomalu.
Máš pravdu v tom, že ne všechen HW je podporován a hráči mají celkem jasně určen systém. Ale ne v každé domácnosti se používá kamera, která není podporována a ne v každé domácnosti se hrají hry. Takové domácnosti ale nemají na trhu moc na výběr, pokud nemají štěstí na obchodníka, který jim umí nabídnout více než “jedno řešení”.
veselé čtení. hlavní důvod údivu proč se linux na domácích strojích moc nerozšiřuje je ten, že většina “geeků” neví o běžných uživatelích teměř nic. žijete v iluzi a nejste schopni nebo ochotni pochopit. většina dnešních uživatelů si kupuje net/notebooky a používá windows, protože tato kombinace je cenově dostupná a fungující. linux se nerozšiřuje a desktopy mají v domácnostech sestupnou tendenci. to to je fakt. každý to ví. denně to vidíme kolem sebe. devadesát procent uživatelů kolem mně jsou lidé mezi třiceti až čtyřiceti lety. tito lidé neřeší co je open nebo free. není to podstatné. nejdůležitější je cena. jestli je soft free/open nebo nesvobodný jak se vesele tvrdí, zajímá jen uživatele linuxu. běžný uživatel notebook používá. nemá k němu žádný citový vstah. mít rád soft je lehce patologický jev. možná stojí za zvážení návštěvy u odborníka na závislosti.
Nepřítomnost Linuxu u běžných uživatelů je spíš způsobena tím,že potřebujete správce.Pokud jste blb,je úplně jedno jestli máte na PC Windows nebo Linux,zásahy do systému zásadně neděláte.Další podstatně větší (většinovou) skupinou jsou blbci s ambicemi na to dělat administrátora systému (prakticky každý uživatel Windows),takový člověk nechápe co je to adresář,soubor,přípona a jaký je v tom rozdíl.Takový člověk umí jen strčit CD do mechaniky a nainstalovat si ovladač,v momentě kdy něco nejde,tak se ve Windows metodou klikám na všechno možné obvykle dobere nějakého (alespoň částečného) výsledku.Pokud ovšem je takový jedinec konfrontován s Linuxem a něco mu nejde okamžitě a na fórech najde návody typu “editujte soubor … a dopište …”,je v háji,neví co je to soubor,neví jak ho editovat,neví jak si přidělit práva k editaci takového souboru a prostě končí.
Pro normálního uživatele je prostě free vše co se dá ukradnout,nezřídka se setkávám s větou “Proč nepoužíváš Photoshop,vždyť je zadarmo”,vysvětlujte potom takovému jedinci,že to není pravda.
Unix systémy jsou prostě založené na tom,že potřebujete někoho,kdo pravděpodobně asi za úplatu,bude provádět administraci systému,jenže lidé nechtějí platit za administrátora a myslí si,že takovou věc dokáží sami (navíc když jim k tomu ještě Windows přednastaví admin účet,aby mohli hrabat opravdu do všeho),ale přál bych vám vidět jak takové systémy potom vypadají,většina takto administrovaných Windows je těsně před zhroucením
to rover623: pro normální uživatele jsou také vhodné distribuce, třeba Ubuntu. Naprostá jednoduchost, některé věci mi přišly z tohoto pohledu udělané i lépe než ve Windows.
to 17… tohle není úplně pravda. Jsou distribuce vybavené klikacími nástroji, kde až na naprosté vyjímky není třeba použít konzoli či editovat konfiguráky. Nicméně pravdou je, že se všeobecně doporučuje Ubuntu (viz příspěvek 18), které jimi vybaveno není a pak vznikají nepřesné závěry, kdy v případě problému uživatel musí do konzole. Ale v zásadě s tebou souhlasím, nedávno jsme se o tomto bavili, co Čech, to kutil a přenáší se to do všech oborů.
Co se administrace týče, tak běžný uživatel nemá ambice systém nastavovat a hrabat se v něm. Ten chce, aby mu “počítač fungoval” na net, filmy, hudbu, mail, dokumenty atd. K takovým ale správce musí 1-2x do roka, kdy si chtějí např. koupit kameru apod. a chtějí poradit a samozřejmě nainstalovat. To jsou ti, o kterých psal Neutral. Sice si protiřečí, ale v jednom má pravdu. Uživatelům je jedno, co je na tom PC či *booku nainstalováno, pokud “to funguje”.
Ale vím o které skupině uživatelů mluvíš. Těm správce nikdo nedělá a pak potřebují zachránit dokumenty a osobní soubory, protože zálohování je vulgarismus. Pokud se setkáváš s takovými počítači často, tak je mi tě upřímně líto. Ideální uživatel je BFU nebo uživatel, který ví co dělá. Ti co jsou mezi jsou nebezpeční nejen sobě :-). Ale to už jsme zase někde jinde.
Ok, bylo trošku přehnané tvrdit že neexistuje žádný kvalitní opensource. Pro mě ale, strojaře, jiné řešení než win a licence za 300 000,- neexistuje. Tvořit open source je sice ušlechtilé a záslužné, ale tyto tvůrce stejně nechápu - za uznání komunity děcka nenakrmíte. Ale to je jejich věc. Já osobně velice fandím linuxu, princip na kterém funguje je lepší než ten, na kterém funguje windows a mohl by se stát levnejší alternativou pro Mac. Podle mě jediná možnost, jak rozšířit linux mezi běžné uživatele, je kvalitní odladěná komerční OEM licence. Pak by na linux začali snad více pamatovat výrobci software např. pro mp3 přehrávače atd. Jak bylo řečeno výše - většina lidí potřebuje počítač na to, aby fungoval, a ne ho pořád ladit a něco na něm rozcházet. Souhlasím, že to už je patologické, ale tak každý máme něco, že …
ale existuje
>Pro mě ale, strojaře, jiné řešení než win a licence za 300 000,- neexistuje
sytemy typu CATIA, Proengineer ci starsie microstation ideu ja na Linuxe
ja viem, tie systemu su cenovo o rad vyssie
napr. BricsCAD, ktory pre windows stoji od 10,5 tis. CZK (555 USD oficialna cena pre Cesku republiku) do 47 874 CZK (pre CR je oficialna cena 2495 USD)
https://www.bricsys.com/estore/estore.jsp?site=1
ma aj beta verziu pre Linux
http://www.bricscad.com/common/support/forumthread.jsp?id=12239
Cize ak to nie je,, tak sa na to pracuje
to 20 : Nezlobte se, buď máte velmi dlouhé vedení nebo komentujete článek, který jste vůbec nepřečetl.
…Tvořit open source je sice ušlechtilé a záslužné, ale tyto tvůrce stejně nechápu - za uznání komunity děcka nenakrmíte….
V článku máte jasně napsáno, že většina špičkového open source je vyvíjena komerčně placenými vývojáři. Je tam popsán i způsob financování.
…Podle mě jediná možnost, jak rozšířit linux mezi běžné uživatele, je kvalitní odladěná komerční OEM licence. …
Placené OEM licence jsou absolutní nesmysl. Pochopil jste z článku, co je copyleft?
…Jak bylo řečeno výše - většina lidí potřebuje počítač na to, aby fungoval, a ne ho pořád ladit a něco na něm rozcházet. …
Tak to se vyhněte Windows (defragmentace disků, čištění systémových registrů…). Linux nevyžaduje žádnou údržbu.
to petrb… “…a ne ho pořád ladit a něco na něm rozcházet…” tohle také není pravda. Je to jeden z mýtů, které se neustálým opakováním udržují při životě. Nainstalovat? Ano, je HW, který není podporován hned po instalaci systému a tak se musí doinstalovat. Psal jsem to výše, ne všechen HW podporován je. Ale ta převážná podporovaná část se nemusí “rozcházet”, ale některý se musí doinstalovat. To ale není v jiných systémech jiné.
V případě specializovaného sw je to jasné. Předpokládám, že mluvíš o AutoCADu. Zde jiná volba není. Osobně si myslím, že profesionální programy jako AutoCAD či PhotoShop patří do Windows… ve smyslu, že instalovat je do Wine je pitomost.
OpenSource je z velké části tvořen profesionálními programátory, kteří jsou zaměstnanci firem jako Red Hat, Novell atd. Je ale pravdou, že je dost věcí, které jsou vytvořeny bez komerčního zázemí a řada z nich je velmi kvalitních. Některé vypadají tak, jak někdo popsal výše. Ty si ale hledají cestu do repozitářů velmi těžko.
20>
>Tvořit open source je sice ušlechtilé a záslužné, ale tyto tvůrce stejně nechápu - za uznání komunity děcka nenakrmíte
a kto povedal, ze to robia zadarmo. Demostrujem to na jadre Linux
Jaderné noviny – 14. 7. 2010: Kdo napsal jádro 2.6.35
Jádro Patchů Vývojářů
2.6.29 11 600 1170
2.6.30 11 700 1130
2.6.31 10 600 1150
2.6.32 10 800 1230
2.6.33 10 500 1150
2.6.34 9 100 1110
2.6.35 9 460 1145
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (zamestnavatelia, ktory platia vyvojarov jadra Linux- programovanie jadra u z davno nie je hobby)
Podle sad změn
(žádný) 1429 14,2 %
Red Hat 1185 11,8 %
(neznámý) 904 9,0 %
Intel 637 6,3 %
Novell 559 5,6 %
IBM 295 2,9 %
Nokia 253 2,5 %
(konzultant) 215 2,1 %
Atheros Communications 175 1,7 %
AMD 173 1,7 %
Oracle 169 1,7 %
Samsung 163 1,6 %
Texas Instruments 162 1,6 %
(školství) 140 1,4 %
Fujitsu 138 1,4 %
Google 122 1,2 %
Renesas Technology 102 1,0 %
Analog Devices 98 1,0 %
Simtec 96 1,0 %
NTT 93 0,9 %
Podle změněných řádek
Pengutronix 195175 18,6 %
Red Hat 82334 7,8 %
(žádný) 79313 7,6 %
(neznámý) 72426 6,9 %
QLogic 72131 6,9 %
Novell 49651 4,7 %
Intel 47260 4,5 %
Code Aurora Forum 40081 3,8 %
Mandriva 29105 2,8 %
Atheros Communications 29055 2,8 %
Samsung 25817 2,5 %
ST Ericsson 20463 2,0 %
Analog Devices 18889 1,8 %
AudioScience Inc. 18545 1,8 %
Caiaq 16194 1,5 %
Nokia 14891 1,4 %
Texas Instruments 14864 1,4 %
(konzultant) 14209 1,4 %
IBM 12235 1,2 %
ST Microelectronics 11728 1,1 %
http://www.abclinuxu.cz/clanky/jaderne-noviny-14.-7.-2010-kdo-napsal-jadro-2.6.35
[13]: bavime se o proprietarnich ovladacich, ne? v Ubuntu je to par kliknuti mysi v jockey-i a funguje to (pokrocilejsi to zvladnou pres svuj package manager). ION je Nvidia jako kazda jina, taky se na to musi ty ovladace nainstalovat. Ati uz jsem dlouho nemel, ale kdyz se na tom hraji hry, tak nevidim duvod, proc by s ni nemelo jit prehravat 1080p.
Nejaky rok uz to bude..
Partnerská sekce pro IT profesionály:
Microsoft TechNet/MSDN
