Pletete si tvrzení s axiomy.
“Hrozí uklikání se k smrti. Práce s myší neuvěřitelně zpomaluje.” To se nedá říct obecně, někdy je to výhoda, jindy ne. Ideální je mít obě možnosti. V tabulkovém procesoru taky nemusíte ani kliknout a všechno udělat pomocí napsání jednoho makra.
“Při profesionálním použití v mnoha oborech dominují linuxová řešení, takže případná vazba na MS Windows představuje stěží překonatelný hendikep.” Další tučňáčkářské zbožné přání, od reality je ovšem dost daleko. A v tomto konkrétním případě je to tuplem nesmysl, protože R funguje velmi dobře i na Windows.

A mimochodem docela se těším na pokračování tohoto seriálu, a sice zmíněné demagogie o “profesinonalitě” textového editoru Vim, v němž pro uložení souboru místo triviálního stisknutí Ctrl-S musíte namačkat Esc, :, w, Enter a i, což je sice možná lepší z hlediska rovnoměrného opotřebení tlačítek na klávesnici, ale pro praxi je to naprosto nevhodné.

re Herceg : V některých oblastech profesionálního využití skutečně panují na poli softwaru úplně jiné poměry než na všeobecně známém trhu s běžnými PC a notebooky. Příspěvek je vlastně jen o profi numerické matematice… Mimochodem opravdu náročné výpočty (řešení parciální diferenciálních rovnic, rozsáhlá statistika, monte carlo simulace…) se provádějí na superpočítačích, kde Linux má okolo 90% trhu a přes polovinu procesů jsou obvykle Linux (nebo *nix) only aplikace.

>>A v tomto konkrétním případě je to tuplem nesmysl, protože R funguje velmi dobře i na Windows.

Vím, že R jde i na Windows (nemám s tím zkušenosti). Vedle R budete zřejmě potřebovat i další aplikace…

ukládání ve Vimu : Můžete si předefinovat význam Ctrl-S… Uložení ve Vimu jsou jen dvě stisknutí (w Enter), zbytek je přepínání režimů, které s vlastním uložením nesouvisí.

[1] Tohle vsechno jsou takove nazorove rozepre - tvoje argumenty ale nejsou dvakrat presvedcive:

> tučňáčkářské zbožné přání

Z meho pohledu je to jednoduche, bez Linuxu bych nemohl delat temer nic, co me bavi/zajima. Ze 99 % lidi staci Windows, me netrapi. Je ale fakt, ze v nekterych oborech je nasazeni Win nemyslitelne (vypocetni clustery, datova centra, ruzna odvetvi vyzkumu).

> A v tomto konkrétním případě je to tuplem nesmysl, protože R funguje velmi dobře i na Windows.

To ale podle me neni myslenka toho tvrzeni, jde o to, ze nejaky Excel nepujde zapojit do prostredi zpracovani dat, ktere je postavene na Linuxu. R ano (a to, ze pujde i ve Win je jedině plus).

> demagogie o “profesinonalitě” textového editoru Vim…pro praxi je to naprosto nevhodné

Ulozeni souboru jde namapovat na Ctrl+S, pokud si chces Vim prizpusobit. Zajimalo by me ale, jak bys ve svem oblibenem profesionalnim editoru vyresil treba nahrazovani podle regularnich vyrazu

[2] Koukam, ze jsem prisel s krizkem po funuse - mel jsem psat rychleji

To tak nesmite brat, Tomáš Herceg se totiz nikdy s vimem nenaucil pracovat, a tak zavidi a prudi

to uzivatel2: K tomu Vimu, to Esc a i přepínání režimů je, ale musíte to dělat! Člověk když edituje soubor, tak většinou píše, tím pádem je v režimu insert. Pak soubor chce uložit, tak musí vkládací režim opustit a uložit ho. Pak třeba pustí kompilátor, ten mu vyhodí chybu, a do insert režimu se zase musíte vrátit, abyste mohl psát dál. Tak nevykládejte, že to k uložení nepatří. Bez opuštení insert módu to neuložíte a bez návratu do něj zase nemůžete dál psát! V normálním editoru zmáčknu Ctrl-S, tady musím mačkat víc kláves, anebo si ho dva dny překonfigurovávat tak, aby se choval jako kterýkoliv jiný příčetný textový editor. To je možná pro lidi, kteří mají čas na to si s tím hrát, ale ne pro ty, co s tím potřebují pracovat.
Rozhodně takový editor ve Visual Studiu (do kterého existuje dokonce i doplněk, aby se ovládalo stejně idiotsky jako ten vim, ale to je spíš pro lidi, kteří si chtějí vyzkoušet, že to jde) umí to samé a na daleko méně stisků kláves. Rychlejší a produktivnější.

to alazar: Nahrazovat podle regulárních výrazů umí kdejaký textový editor na Windows a i určitě nějaké okenní editory na Linuxu. Na Windows třeba Notepad++, PSPad nebo něco takového. A úžasná fíčura “smaž mi 13 řádků” alias “13dd” je taky hezká, ale pokud je řádků víc než 5, tak to musí člověk složitě odpočítávat, místo toho, aby si to normálně označil klávesnicí nebo myší a když vidí, že je to ono, tak to smazal. Ano, člověk tuhle hustodémonsky krutou fíčuru třeba použije dvakrát za den, ale kvůli tomu má pak daleko složitější běžné operace, které provádí stokrát denně.
Jinak netvrdil jsem, že statistika se má dělat v Excelu, na to to není určené. Jde o to, že simulace a vygenerování dat se dá dělat stejně dobře i na Windows, R tam funguje.

to merlyn: Zkuste nebýt absurdní. Možná byste si měl pořídit berle pro svůj kulhající humor.

Btw to, že se Linux/Unix používá na 90% superpočítačů je pravda. 90% vypadá líp, než když se napíše, že těch superpočítačů je na světě dohromady několik desítek.
Linux/Unix se dnes drží hlavně na univerzitách, kde mají čas si s tím hrát. Že ale pak fakultní mailserver ztrácí 5% e-mailů (ve firemním prostředí by to bylo nemyslitelné), přestože ho konfigurovali lidi, kteří tu platformu znají velmi dobře, a nikdo neví, proč to tak je, to už je věc druhá. Že fakultní síť nařízením zakáže IPv6, protože to nikdo neumí nastavit (postup dle mizerné dokumentace sice provést jde, ale stejně to pak nefunguje a padá to na funkci s názvem do_the_job bez jediného komentáře, co sakra vlastně dělá), a takový příkladů znám stovky. Nainstalujete ale Windows Server a Exchange a podobné problémy prostě neřešíte, protože neexistují. Nemusíte překompilovávat jádro, nemusíte se hrabat ve zdrojácích a konfiguraci Eximu, aby to dělalo to, co od toho chcete atd. Pokud to něco neumí, napíšete rozšíření a napojíte ho přes rozhraní v COMu nebo .NETu. Nemusíte od toho mít zdrojáky, customizovat se to dá a velmi dobře (a je daleko menší šance, že svou úpravou zničíte jinou část, která fungovala, jelikož zasahovat přímo do zdrojáků aplikace není vždy úplně bezpečné).

re Herceg : Z vašeho příspěvku vyplývá, že špatně chápete účel Vimu.:

-Výhody Vimu nevyužijete pouze při obyčejném psaní textu, ale především až při jeho editaci. Proto není pravda, že při správném použití trávíte ve Vimu většinu času ve vkládacím režimu. Když chcete především psát text použijte obyčejný textový editor (např. GEdit).
-Citace : “anebo si ho dva dny překonfigurovávat tak, aby se choval jako kterýkoliv jiný příčetný textový editor.” Člověk, který není schopen si přispůsobit Vim řekněme do hodiny, není schopen jej ani efektivně používat, protože mu nerozumí.
-Funkcím Vimu, které nemají běžné poznámkové bloky, by se jeho uživatel neměl vyhýbat. Počítáte-li řádky místo použití regulárního výrazu k vymezení bloku textu, používáte Vim špatným způsobem.
-Každé použití myši zpomaluje o několik vteřin. Musíte sundat ruku z klávesnice, přestat se chvíli dívat na monitor, dát ruku na myš a pak zaujmout znovu správný prstoklad. Návrh Vimu umožňuje držet stále prstoklad a stále sledovat monitor, co je důležitou předností.

ad Linux a výzkum : Příspěvek není o softwaru pro masy!!! Poměry s OS na superpočítačích dobře ilustrují poměry softwaru při v oblasti profi numerické matematiky.

Proč si myslíte, že Linux/Unix se drží hlavně na univerzitách? Dost by mě to zajímalo! Moje zkušenost je, že univerzity často dost tlačí ve výzkumu a i vývoji MS technologie. Naopak komerční výzkum (podle mojí zkušenosti) je výrazně orientován na Linux řešení.

V oblasti velkých mail serverů jednoznačně dominuje Linux, který využívají téměř všichni velcí poskytovatelé mailů (googlu, seznam…).

Mohl by jste uvést o mailovém řešení jaké univerzity mluvíte? Zajímalo by mě, kde jsou takto nekompetentní. Určitě to nebude problém, když znáte stovky případů…

to uzivatel2: Aha, další typická výmluva. Když někdo ukáže, že Vim něco nezvládá ideálně, pak najednou zrovna na tohle určený není. Dobře, není určený na to, aby v něm člověk textové soubory psal, ale jen upravoval. To už pak moc funkcí nezbývá - hledání a nahrazování s regexpy umí kdejaký textový editor.
Ovládání klávesnicí je fajn, ale není to žádný kumšt - to umí prakticky každý okenní textový editor - na všechno jsou klávesové zkratky a i v oknech můžete velmi elegantně pracovat jen klávesnicí. Myš nemusíte používat, ale MŮŽETE, a to je ten vtip. Nikdo vám nevnucuje jeden způsob ovládání, můžete si vybrat a kombinovat je dle libosti.
Jediná výhoda Vimu je, že ho snadno lze použít při přístupu na server přes SSH a upravit dva řádky v konfiguráku. To je ale tak všechno, k ničemu jinému není.
Btw ten příklad s univerzitou pochází z MFF UK. Nevím, jestli je to tím, že jsou lidi, co to mají na starost, líní, nebo na to nemají čas, nebo nemají motivaci, anebo s tím neumí, ale výsledek prostě není ideální.
V naprosté většině firem jsou, pokud vůbec, na Linuxu/Unixu akorát servery, všichni ostatní mají Windows. Pokud někde mají na všech pracovních stanicích Linux, tak to je spíš výjimka.
Mimochodem univerzity MS technologie začaly tlačit až v posledních letech, protože už nevydržely tlak podstatné části studentů, kteří se chtěli naučit i něco, co uplatní v reálném životě (i když VŠ by teoreticky měla učit jen obecné věci a ne konkrétní technologie, v praxi to tak naštěstí není). Ale prakticky tohle na každé univerzitě dělají tak dva profesoři, víc ani omylem.

Tomáš Herceg : Problematika Vimu je složitější, napíši o ní příspěvek… Ve Vimu samozřejmě také MŮŽETE používat myš.

Univerzita Karlova je podle mě docela známá “svéráznými” vnitřními mechanizmy a vztahy. Např. před (tuším) sedmi lety nedokázala zabránit úniku zadání příjímacích zkoušek, se kterými se pak obchodovalo, v dalším akademickém roce se situace opakovala a nakonec musela kvůli své absolutní neschopnosti si Univerzita Karlova musela nechat příjímací řízení na práva outsourcovat! O nefunkčnosti celého systému rozdělení kompetencí a odpovědností na Univerzitě svědčí oficiální závěr, že za to vlastně nikdo nebyl zodpovědný… Dobrá image MFF UK podle mě vůbec neodpovídá nelichotivé skutečnosti. Vaše informace mě nepřekvapuje, ale vypovídá spíše o kvalitě MFF UK než o kvalitách Linuxu.

Mimochodem slyšel jsem, že před několika lety změnila MFF první jazyk vyučovaný na oboru informatika z technologicky neutrálního C na Microsoftí platformu C#+.Net.

8. Tomáš Herceg:

Ak mas dojem, ze ti pri *konzolovej* aplikacii niekto vnucuje ovladanie bez pouzitia mysi, problem bude skutocne na tvojej strane Na druhej strane, v spolupraci s poriadnym terminalom (rozumej vsetko okrem cmd.exe ;-)) vim ovadanie mysou zvlada.

A len tak mimochodom, rovnako dobre ako ty bojujes za ctrl+s by som ja mohol vyvolat svatu vojnu proti vsetkym “okienkovym” editorom, v ktorych sa normalne ^[:w^m ako skratka pre ulozenie nastavit neda (len co si potom bez geany pocnem? )

Diky za tip na zajimavy sw. Takovy opensource matlab trosku, ne? Az budu mit chvili casu, tak pozkousim…
A add flame Win vs. Lin (popr. vim vs jakykoliv jiny editor;)) - proste kdo je hustsi a docura vys.
Linux se ve firemni sfere (na serverech - o jinem pouziti se ani moc nemluvilo) hojne (uz jednou zmineny google, seznam,… i apple svym zpusobem - jede na BSD jadre - sice stare a derave jak metuzalem a navic to neni linux, uznavam, je to *NIX…) pouziva - muzete na nej nadavat, muzete he obvinovat, ale to je tak vsechno co s tim muzete delat.
No a VIM proste sem tam nekdo pouziva, napr. ja. Jsem s nim subjektivne mnohem rychlejsi nez s normalnim editorem, samozrejme mi docela dlouho trvalo nez jsem se s nim naucil aby to za to stalo, ale vyplatilo se a jsem za to rad, chapu ze jini na to nemaji cas a hlavne trpelivost.

Je uzivatel2 schopen napsat cokoliv bez toho aniž by 95 % článku bylo PR na Linux ?

btw. Zajímal by mě Váš osobní tip, jaká je pravděpodobnost že alespoň jeden čtenář tohoto blogu bude provádět statistickou analýzu více jak 50 000 vzorků. Než by nastudoval R, tak to zvládne v Excelu 10x.

re Martin : Je to téměř jisté. Odhadl bych, že 5% čtenářů takovou analýzu někdy dělalo a 1-2% ji dělá často. Nejde jen o velikost souboru; tabulkové procesory (včetně excelu) totiž obsahují jen základní statistické funkce, takže i k náročnější analýza malých souborů nemusí stačit.

[9] To, ze doslo k uniku zadani prijimacek (na jine fakulte! pri 17 fakultach a 50 tisicich studentu) a ze se pouziva v jednom povinnem predmetu komercni jazyk (s FOSS implementacemi, Mono je navic nasazene jako kompilator pro kontrolu DU - cely system te kontroly navic bezi pokud vim na Linuxu), prece nema s kvalitou vyuky (a fakulty jako celku) nic spolecneho. Tady http://mj.ucw.cz/papers/proglang.ps je popsana jedna z uvah, ktere nakonec vedly k vyberu C#. Jak uvidis, nema s prosazovani proprietarnich reseni nic spolecneho. Hlavnim kriteriem byl pedagogicky prinos, a tak by to i melo byt.

K obecnemu plivani na MFF typu “image MFF UK podle mě vůbec neodpovídá nelichotivé skutečnosti” nebudu plitvat slovy, jednoduse to neni pravda a spis mam dojem, ze si tim resis nejake vlastni problemy

Co se univerzit týče, nevím, jak to funguje přesně na MFF, ale spousta škol ani nemá nic, co by se dalo označit jako IT operations. O všechno se prostě starají ve volném čase lidi, co normálně učí nebo dělají výzkum a podle toho to tak vypadá. Ne, že by byli nekompetetní, ale prostě mají na práci jiné věci, než se starat o to, jestli se občas ztratí mail. Jednou se to nakonfiguruje a pak daný systém tak nějak vyhnívá, dokud se nenajde někdo, kdo udělá upgrade a tak to jde pořád dokola. A je asi jedno, jestli se maily posílají přes Exchange, Exim nebo cokoli jiného.

re alazar: Fakulty nemají právní a jinou subjektivitu a jsou jen pomocnými organizačními jednotkami. Kauza zkorumpované příjímačky se samozřejmě netýkala přímo MFF, kde berou skoro každého. Kauza jednoznačně ukázala, že na celé UK není nikdo za nic osobně zodpovědný. Bez osobní odpovědnosti už z principu nemůže žádná organizace pořádně fungovat.

Jednoduše MFF UK si nezvládla sama nasadit větší korporátní mailový systém, přestože polovina její činnosti je informatika. To co uvádí xixo jsou výmluvy; prostě se pracovníci zavázali vykonávat práci, kterou nezvládli… Úroveň výuky jsem hodnotil podle své zkušenosti a postřehů mých spolupracovníků s úrovní absolventů fakulty, která je zcela průměrná.

Komentátor Tomáš Herceg naznačoval, že vysoké školy uměle “drží Linux” a následně s ním mají problémy. Proto jsem připoměl (přechod na MS technologie), že příkladová škola není svobodnému softwaru nijak extémně nakloněna. Podobný PR materiál - jako odkazujete - není problém napsat ve prospěch C, Javy, Pythonu… Nechápu, proč vůbec předepisovat studentům nějaké povinné jazyky?

[16] K prijimackam - na MFF jsou uz treti rok zrusene. Navic, co si budeme povidat, kdyby se drive na matfyz nekdo dostal nelegalni cestou, jeho sance dostudovat by byla stejne nulova

To, co rika xixo, je podle me presny popis skutecnosti, ne vymluva. V cinnosti fakulty jsou ruzne priority, tj. napr. ja bych nechtel studovat na fakulte, ktera se vic stara o bezvadny chod IT nez o vyuku a vyzkum. Rekl bych, ze na MFF tyhle veci funguji “dostatecne dobre” (sam jsem ztraceni mailu nezazil, ale netvrdim, ze to tak nekdy nebylo) na to, aby to lidem nebranilo v praci a studiu.

Co se naklonnosti MFF k Linuxu a otevrenym resenim tyka, zminil bych par fakt. U pocitacu pro studenty je pomer Win:Linux cca 50:50 (+ nejake to BSD, Solaris a Mac OS). Drtiva vetsina predmetu je platformne nezavisla, jsou samozrejme vyjimky typu Programovani pro Windows apod. Velka cast zamestancu fakulty pouziva Linux jako hlavni system. Samozrejme vyuka informatiky se nerovna FOSS evangelismu (od toho tu je tvuj blog :)), podle me zkusenosti se vybira software hlavne podle kvality a dostupnosti pro studenty. A treba prace s R je povinnou soucasti predmetu Pravdepodobnost a statistika

re alazar : >>V cinnosti fakulty jsou ruzne priority, tj. napr. ja bych nechtel studovat na fakulte, ktera se vic stara o bezvadny chod IT nez o vyuku a vyzkum.

Kvalitní škola zvládá jak bezvadný chod IT tak výuku a výzkum. Navíc bezvadný chod IT pokryje odhadem méně jak jedno procento ze všech pracovních úvazků.

btw. Pro právnickou fakultu ZČU je taky určitě prioritou výuka a výzkum a ne archivace diplomových pracích a další zbytečná administrativa.

>> Rekl bych, ze na MFF tyhle veci funguji “dostatecne dobre”…

Netvrdil jsem, že to nefunguje “dostatečně dobře” a “brání lidem v praci”; ostatně podrobnosti ani nevím. Že situace byla katastrofální, tvrdil Tomáš Herceg, který tam podle své homepage studuje.

Abych to rekl jeste presneji - je mi uplne jedno, jak (nebo jestli vubec) na skole funguje IT zazemi. Ja jsem na skolu nesel chvalit/kritizovat spravce site, ale studovat. Byt to po mem, kvalitni chod IT je na seznamu priorit uplne na konci.

V prirovnani k pravnicke fakulte michas poskytovani sluzeb studentum/zamestnancum a zakonne povinnosti. To prvni je dobra vule skoly, to druhe je povinne.

Takže závěr : Uvedený příklad v komentáři 6 neukazuje na nedostatky svobodných mailových řešení, ale ukazuje na neschopnost MFF.

Poskytování služeb studentům/zaměstnacům je téměř určitě povinnost, protože náklady na IT řešení s největší pravděpodobností fakturuje univerzita MŠMT (pravděpodobně v rámci titulu “obecná dotace na vzdělávací činnost”).

Takze zaver - MFF je banda nekompetentu, kteri ani neumi nastavit mail server, a tato chyba je stejne zavazna jako afera podvodem ziskanych titulu na plzenskych pravech.

To zni opravdu realisticky Za sebe tedy taky koncim diskuzi, evidentne se neshodneme vubec v nicem