Vynikající článek, díky za něj!

Díky za tvojí práci! Blogy prakticky nečtu, ale tvoje jsou čestná vyjímka.

Pro nás blbé lamy: Co to znamená “forkovat” ?

re 3 : Forkování = někdo vezme zdrojové kódy a pokračuje v jejich vývoji nezávisle na původním projektu ( http://en.wikipedia.org/wiki/Fork_(software_development) )

Najznamejsi priklad forkovani: netscape 6.0->mozilla-> firefox.
netspace zverejnil zdrojaky navigatora 6.0, z ktorych sa postupne vyvinula mozilla, browser s emailovy klientom, rss kanalom… z ktoreho neskor vznikol projekt firebird (cisto len browser), neskor premenovany na firefox.

Díky

Faktem nicmene zustava, ze velka vetsina velkych firem nakonec skonci u proprietarniho software. Proc tomu tak je muzeme dlouze diskutovat … ale to na veci mnoho nezmeni. Stejne tak to nezmeni odkaz na par firem pouzivajich linux na pracovnich stanicich, ani obecne tvrzeni, ze na serverech linux vede (protoze srovnavat linux na webhostingu firmy typu ‘ja a Vence od vedle’ a MS Win na fileserverech nadnarodni firmy s obratem x mil $ je irelevantni )

Teorie je to hezká, praxe je bohužel přesně opačná. Jednoznačně více bugů pozoruji u open source řešení.

Ješiš… to byl zase článek. Hotové evangetium, aneb jak se říká - víra i hory přenáší.

re 7 : Ono je to naopak. Čím větší firma, tím spíše bude používat Linux. Typické řešení centrálních fileserverů u nadnárodní firmy je založeno na Linuxu (nebo na jiném *nix systému).

V případě Vámi zmiňovaných webhostingů všechny z nejnavštěvovanějších webů (kromě webů firmy Microsoftu) běží na Linuxu. Pokud se nepletu, na českém internetu tři nejnavštěvovanější weby běží na Linuxu (čtvrtý idnes.cz běží na Win) a z dvaceti nejnavštěvovanějších okolo patnácti běží na Linuxu.

[7] Omyl V kazde velke (=nadnarodni spolecnosti s miliardovyma obratama) se uziva reseni takove, ktere sedi firme. A to je to, co si muze ohnout pro sve pozadavky. Tzn. MS produkty jsou nepouzitelne. Hodne veci zvladnou, ale odsud-sem… nic vic, nic min. Licencni politika ala per cpu, per uzivatel, per system, je dnes rekneme moc draha. Takze proprietarni reseni ala MS nema budoucnost, spis bych videl budoucnost v klasickem modelu - me reseni je sluzba, nedam vam kody, ale nabidnu sluzby… outsourcing. Ovsem opet se jedna obvykle o ohnute OS SW Mel jsem moznost nahlednout nekolika firmam/spolecnostem/korporacim pod poklicku, a vzdy to dopadlo takto
BTW Muzete mi prosim dat priklad, kde presne uzivaji MS na serveru pro ucely file-serveru? Velmi by me to zajimalo Kdyz vezmu v potaz, ze toto reseni je omezene uz jen tim, ze se neda skalovat (FS to neumi), a jediny hack by mohlo byt vrstveni pomoci iscsi apod. ale i tak to nebude moc koser (zamykani na urovni blokoveho zarizeni, protoze FS to neumi [pristup MS, googlete a najdete] ;-D hezka prasarna). Jestli jste ale mel na mysli file-server od Franty, ktery to spachal pro firmu o par stovkach zamestnancu, pak se nedivim ze na problematiku pohlizite z tohoto uhlu pohledu.

[9] Priznam se Vam - pred nejakou dobou bych taky napsal “zbytecny clanek”, ale podobne zbytecne clanky ctou lide s velmi povrchnimi znalostmi v problematice systemu (cest vyjmkam), ale Ti rozhoduji o SW ve firme (no dobre, neni to tak uplne pravda, ale jejich slovo ma dost velkou vahu). Kdyz vsude slysi XYZ Os je nej, a zadne argumenty proti… tisic krat opakovana pravda se pravdou stane

Nad tímhle jsem se právě kvůli v článku zmíněných esejích zamýšlel a řekl bych, že je dobré rozlišovat open source ve smyslu Stallmana (filosofie, že vše má být otevřené) a způsobem vývoje z hlediska softwarového inženýrství. Důsledky popsané v článku vycházejí právě z modelu vývoje OSS, ne z jeho “svobody”. Např. agilní metodiky jsou v podstatě aplikací těchto principů(release early & often, kód je všech, testování, atd.) obecně pro vývoj tedy i pro uzavřený. Jediný rozdíl je, že na větší projekt prostě firma nemůže najmout tolik vývojářů, aby se tyto metody dali aplikovat. Vývojáři jednotlivých firem se musí spojit a sdílet zdrojový kód.

7. Jan Novák

podpora, dulezita je podpora. Kdyz neco nefunguje, tak mate komu zavolat a chtit po nem, aby to vyresil. Takze firmy velmi hojne pouzivaji Linux jako operacni system s podporou od RedHatu nebo SuSE - vetsinou na serverech, ale dalsi software je pak vetsinou proprietarni.

8 SC: a nieco konkretne? len nepiste o tom ako nemozete nejaky HW rozbehat na linuxe lebo to bohuzial pre Vas nie je bug.

perfektní ideologický článek. jak na sjezdu ksč svého času. nezlob se autore, ale to je jen hromada neověřitelných přání. myslím že ani nelze sestavit statistiku o kterou se opřít. každý soft může s různým hardwarem mít problémy. a je jedno jestli je “open” nebo ne. z tvého článu naprosto jasně vzařuje že je pro tebe důležité aby byl soft free nebo open či jak to milovníci linuxu nazýváte. já namítám že je to naprosto jedno. uživateli nezatíženém ideologií jde jen o to jestli komp funguje nebo ne. nesleduji diskuse dlouho, ale s ideologií operačních systémů jsem se setkal jen u lidí kteří povýšili jedničky a nuly nad zdravý rozum. je neuvěřitelné jak taková kravina jako je os dokáže jinak inteligentní lidi zaslepit. fakt vám záleží aby byl soft open? proč si nekoupíte mac nebo vaio a nevyserete se na to. řešit donekonečna blbosti o linuxu. no, ale asi to nejde. “fuj ty zlé komerční firmy, windows brrr….”

12: “…tisic krat opakovana pravda se pravdou stane…” Ano, ano. Však to je také primární účel evangelíí. U člověka jde totiž nakonec o to, aby získal pocit, že je to (co má, co dělá, pro co se rozhodl apod.) dobré. Ale tento pocit je třeba udržovat… obvykle právě tím, že člověk (ty správné) “zvěsti o pravdě” průbežně přijímá, popř. dokonce sám šíří. Ostatně co po tom, že skutečnost je trochu (ale nesmí být příliš zjevně) jiná, důležité je, že člověk je pak spokojený.

Proto takovéto články s povděkem přijímá ona cílová skupina (tj. lidi, kteří se přimkli k open-source, Linuxu apod. - tj. je to “to jejich”) a dělá jim to dobře. To všechno chápu, ale jen mě překvapuje, že se něco takového stalo samozřejmostí i v takové oblasti jako je IT, která je původně technická (a která dokonce pochází z poměrně exaktní “computer science”). Prostě, tady se dostáváme do takové “čistě lidské” roviny, na které operují hlavně politika a náboženství.

17,16,12 a spol…
Nepopieram, ze su vase prispevky vcelku zabavne, ale nemyslite si, ze by bolo lepsie miesto nahanania carodejnic prispiet nejakym argumentom? Myslim, ze som vyrozumel spravne, ze s autorom clanku nesuhlasite, nikde ale nevidim vase dovody. Alebo naozaj nesuhlasite len preto, ze sa to nezhoduje s vasou vierou, pripadne dokonca preto, ze je autor “linuxak?”

Argumentů máme spoustu:
Open source vývojář až na výjimky dělá zadarmo a open source komunita až na výjimky funguje demokraticky. Aplikací těchto dvou tvrzení vzniká logický důsledek, že open source produkty mohou být pouze nevýrazné průměrné kvality, tak aby vyhovovaly většině v komunitě. Jakmile to vybočí někam mimo, projekt se obvykle rozštěpí na více částí, podle toho kam se přikloní komunita. To dále znemožňuje jakýkoliv zásadní posun kupředu, kromě kopírování pokroku placených produktů. Dále jsou open-source projekty díky komunitě zaplevelené stovkami různých funkcí a nastavení, že se v tom za chvíli nikdo nevyzná. Důsledky jsou jasně viditelné a to už v existenci zhruba 10-ti částečně odlišných Linuxů, které vytvářejí zbytečné nároky navíc na vývojáře, než u placené closed-source konkurence.
Open-source má tedy určitě svoje místo na Slunci, ale nic není dokonalé.

19: Dobre, to uz mi znie lepsie. Ale nesuhlasim
Za prve, z tvojich dvoch tvrdeni nijak nevyplyva to tretie, aspon teda nie jeho prva cast. Projekt podpriemernej kvalite urcite nebude vyhovovat vacsine a je velmi nepravdepodobne, ze by sa komunita priklonila k forkovanemu projektu kvoli *novym* funkciam toho povodneho. Myslim, ze to vacsinou byva presne naopak - impulzom k forkovaniu byva nedostatocne rychly vyvoj povodneho projektu (tak to bolo napr. v pripade Compizu a Berylu)
Za druhe, tvoje tvrdenie o “zaplevelovanych projektoch” je v priamom rozpore s tym predchadzajucim Respektive to vyznieva, akoby si nevedel co chces - bud maju projekty funkcii malo a to je zle, alebo ich maju vela a to je spatne.
A za tretie, Linuxov nieje zhruba 10, ale prinajmensom 655 :-))

Ale aspon s tvojim zaverom mozem suhlasit.

Žiaľ áno, tisíc krát opakovaná pravda sa stane Pravdou, ak keď je to pôvodne bola len lož
Sledujeme to vo všetkých odvetviach ľudskej činnosti, tak prečo nie aj na poli OS.

Vela ludi sa ohana nizkym % zastupenia Linuxu na trhu, ale este nik sa nepozastavil nad praktikami Win. Co by sa stalo, keby daky normalny clovek podal staznost na protimonopolny urad. Nie nas statny, ale Europsky? Predinstalacia Win na takmer vsetky PC je predsa monopol a zakaznik pri kupe PC nema na vyber volbu OS. Co by mohol urobit MS proti tomu? Maximalne tak znizit ceny, modlit sa a konecne aj realne odpajat nelegalne kopie Win. Odrazu by sa aj Linux vysvihol na vyssie priecky a konecne by zacala zdrava konkurencia. Vela ludi pouziva Win len zo zotrvacnosti a niecoho ineho, neznameho, sa boja. Neopravnene. BFU by ani nepostrehol rozdiel. A ak ano, tak len k lepsiemu. Osobna skusenost. Pisem z prace a musim tu pouzivat XP, ale doma Ubuntu 9.10 uplne bez problemov.
Autorovi dakujem za jeho clanky.
Klobouk dolu a palec nahoru pane.

[22] - áno, chcelo to sem nejaké vyznanie viery - akési auto da fe

(23)
”auto da fe” to bolo dobre, uz davno som to nepocul.
Ale teraz vazne. Nie som PC guru ale ani lama. Na beznu pracu zvladam aj Win aj Lin. Na zabavu tiez. Co by sa stalo keby mali zakaznici na vyber? Myslim si, ze by len ziskali. Priaznivci Win by urcite dostali v konkurencnom prostredi lepsiu=nizsiu cenu a urcite aj starostlivost. Pri priaznivcoch Lin sice cena nehra rolu, ale dostali by vacsiu podporu od vyrobcov sw aj hw. Ziskali by obe strany. Nie som zaslepeny privrzenec jedneho tabora a ani inkvizitor. Mam aspon v niecom pravdu, ci ma zas odpalkujes niecim mudrym a nie tvojimi argumentami. Netvrdim ze som neomylny a rad sa necham poucit. To nebol sarkazmus.

[19] Problém je v tom, že Tvé argumenty narozdíl od těch v článku, nedávají smysl. Demokratický vývoj je podle Tebe méně efektivní než centrální řízení. Stav východní a západní Evropy po 50 letech tohoto pokusu ale jasně vypovídá o opaku.

Že by například Firefox kopíroval pokroky IE, se mi také moc nezdá. Není to spíš naopak? Spousta inovací přichází od opensource projektů. Protože se vyznám hlavně v oblasti multimédií, zmíním například lame, XviD, x264, Avisynth (+filtry), XBMC, Matroška, Vorbis - to jsou otevřené projekty, které nekopírují, ale udávají směr a nastavují laťku ostatním.

O programování toho zřejmě moc nevíš. Existence klidně milionu linuxových distribucí nijak nezvyšuje náročnost vývoje aplikací. Prostě vycházíš z nějakých knihoven, máš nějaké závislosti a tím to hasne. Je úplně jedno, jestli vyvíjíš pro jeden systém nebo milion systémů. Je jenom potřeba, aby systém splňoval potřebný závislosti (použitý knihovny). Linuxový distribuce to řeší efektivně balíčkovým systémem. Windows to neřeší nijak, takže běžnou praxí je, že program si nainstaluje do systému všechny potřebný knihovny, přestože už na disku jsou možná 10x.

matrioška,vorbis,avisynth, a spol sú odvodeniny pôvodne komerčných záležitostí,ktorým udali smer komerční výrobcovia softwaru,nie opačne

Fandím OpenSource, ale komerce je taky důležitá. Myslím si, že jedno bez druhého nemůže dlouhodobě existovat a přitom se vyvíjet.

Argumenty v článku se bohužel nedají vztáhnout na každý kus open source software, ještě tak možná platí o tom linuxovém jádru, v němž se hrabe každý, i když málokdo mu opravdu rozumí. O ničem jiném bohužel ne, na těch projektech se nepodílí tak velká komunita, aby se to nějak projevilo.
Většinou to totiž funguje tak, že někdo tu aplikaci chce použít a tady mu to hlásí chybu, tak ji nějak zaplácne, aniž by se pořádně podíval, jestli se tím něco dalšího nerozbije. Aplikace je pak splácanina půlky kódu původního autora, kterého to posléze přestalo bavit, a dále pár nadšenců, kteří tam dolepili zbytek, aniž by tu prvníé půlku znali do detailu, a podle toho to taky vypadá. Žádná dlouhodobá koncepce vývoje produktu, žádné reflektování požadavků uživatelů (proprietální software tohle dělat musí, u open source se většinou setkávám s přístupem “chceš to? tak si to dopiš, dokumentaci máš v adresáři src”).
Věci jako unit testing nebo dokumentace, to je u open source projektů je výjimkou. A bez toho prostě neuděláte, opakuji neuděláte, pořádný a funkční produkt, ať už je open nebo proprietální. Dostupnost zdrojových kódů veřejně je sice pěkný bonus, který se občas hodí, nicméně z mé zkušenosti by k většině open source projektů měli dávat i blicí pytlíky, protože drtivá většina OSS kódu, který jsem kdy viděl (a že jsem ho viděl docela dost), je tak prasácky a hnusně napsaná, že by jeden brečel. Blbě pojmenované proměnné, že z nich není poznat, co dělají, žádné komentáře (kód se přece komentuje sám), všude různé hacky a nepěkná řešení (například zamykání pomocí adresáře) atd. Nedělám si iluze, že většina komerčního softwaru je na tom podobně, ale tam ten kód alespoň nevidím.
Když to srovnám se zdrojovými kódy některých MS produktů (dostat se k nim se dá legální cestou, jen to dá trochu práce), třeba jádro Windows nebo .NET Framework (jeho zdrojáky si může stáhnout pro referenční použití dokonce každý), tak je to úplně o něčem jiném - většinou pěkný komentovaný kód, vysvětlivky, co, jak a proč funguje, celkem kvalitní dokumentace atd.
Dost drastický rozdíl, protože do toho nemůže sahat a “opravovat” v tom chyby kdejaký neumětel, co si myslí, že když zkompiloval jádro linuxu a umí napsat for cyklus, že ví o vývoji softwaru všechno. Neříkám, že v open source světě nejsou i kompetentní vývojáři, ale moc jsem jich nepotkal.

21: Ano, souhlas - však o tom jsme tady spolu s (12) již psali, ale například (18) dělá, že to nechápe (nebo to opravdu nechápe, nevím). Už jsem také zjistil, že pokoušet se s nimi diskutovat a namáhat se s nějakou racionální argumentací prostě nemá smysl. Proto jsem po přečtení článku vyjádřil jen svůj povzdech (9) nad jeho obsahem.

28: Například vy jste další s kým souhlasím. Ty OSS projekty (a není jich hodně), které byly úspěšné měly investora a de facto fungovali jako firma, anebo je měl pod palcem jeden člověk (popř. hrstka úzce spolupracujících lidí), který kormě nadšení pro věc a schopností měl také smysl pro odpovědnost a dokázal dotahovat věci do konce.