Tento tahák sumarizuje důležité znalosti ze skriptování v shellu Bash. Nezabývá se však základními principy tohoto skriptování a ani se nejedná o úplný výčet možností Bashe. Možná spíše hledáte základní příkazy pro práci v terminálu.

Celková charakteristika jazyka

Bash (jako programovací jazyk) je interpretovaný, neobjektový, imperativní, turingovsky kompletní jazyk s dynamickým slabým typováním proměnných určený především pro administraci a automatizaci *nix operačních systémů.  Syntaxe Bashe je dlouhodobě ustálená a jednotlivé verze shellu jsou dobře kompatibilní. Skripty obvykle většinu požadované činnosti vykonávají voláním systémových utilit (umístěné převážně v adresáři /bin) a pracují s textovými řetězci. Samotný Bash obsahuje základní funkcionalitu pro ladění skriptů, které se obvykle vytvářejí v textových editorech jako například Vim, Emacs, gEdit. Podpora syntaxe Bashe je u textových editorů obvyklá. Bash je nainstalován prakticky na každém desktopovém Linuxu a na mnoha dalších *nix systémech.

Základy

#komentar	komentář
#!/bin/bash	označení interpreta skriptu
odřádkování	oddělovač
“retezec”	řetězec znaků
‘obsah’	obsah bere jako celek
:	nulový příkaz
. skript	spustí skript v aktuálním shellu
eval	vyhodnocení
exec	spuštěný proces nahradí aktuální shell
expr	zpracuje argument jako výraz
$(obsah)	vyhodnocení obsahu
${promenna:-neco}	parametrická expanze
exit 0	skončí s uvedenou návratovou hodnotou
return 0	ukončení funkce se zadanou návratovou hodnotou

Podrobnosti o možnostech spouštění příkazů  (např. &,“, ; ,|) najdete v Ovládání Bashe. Uvedený příklad parametrické expanze vrátí hodnotu proměnné promenna (pokud je nastavena) nebo neco (pokud promenna není nastavena). Parametrických expanzí existuje více.

Proměnné

promenna	jméno proměnné
$promenna	hodnota proměnné
promenna=0	inicializace proměnné
set	založení proměnné
unset	zrušení proměnné
export	exportování
$0, $1, $2	předané parametry
$0	jméno skriptu
$#	počet předaných parametrů
$*, $@	výpis jmen proměnných
$?	návratová hodnota posledního příkazu
$$	identifikační číslo procesu (PID)
$PS1	běžný prompt (např. petr@workstation:~$)
$PS2	zadávací prompt (obvykle >)
$IFS	oddělovač
$RANDOM	náhodná hodnota

Vstup a výstup

echo	výpis na standardní výstup
read promenna	čtení ze vstupu
trap	zachycení signálů
printf	podobný funkci printf v jazyce C
set -v	vhodné pro debuggování
gdialog, dialog	různé funkce pro grafický výstup (záleží na distribuci)

Podrobnosti o možnostech práce se soubory (např. |, <, <2, <<) najdete opět v Ovládání Bashe. Bash nabízí několik nastavení pro debuggování. Tato nastavení se určují atributem při spouštění shellu nebo pomocí příkazu set (např. zmiňovanné set -v). Speciální debuggery (např. Bashdb) se používají jen zřídka. Příkaz exec (viz tabulka Základy) má i druhý význam související s deskriptory souborů; jde však o prakticky neznámou raritu.

Regulární výrazy

Regulární výrazy označují třídy řetězců s určitou vlastností. Například regulární výraz ^a splňují všechny řetězce začínající podřetězcem “a”. Regulární výrazy usnadňují automatickou manipulaci s řetězci a často je využívají i jiné programovací jazyky (např. PHP) nebo lepší textové editory (např. Vim).

^	začátek řetězce
$	konec řetězce
[01]	0 anebo 1
., *, ?, {n}, {n,}, {n,m}	různé požadavky na počet opakování
[:upper:]	předdefinované možnosti (zde velká písmena)

Vedle [:upper:] existuje velmi mnoho takto předdefinovaných speciálních množin.

Splňování výroků

test	vyhodnocení výroku
[podminka]	vyhodnocení výroku
(())	vyhodnocení výroku
[[]]	vyhodnocení výroku z více podmínek (atomických výroků)
!	negace
=, -eq, -ge, -gt	různá porovnání číselných hodnot
-f	soubor je soubor
-d	soubor je adresář
-e	soubor existuje
-r	skript má právo ke čtení souboru

Volba pojmenování relací (např. -le pro neostře menší) vychází ze zkratek anglických označení relací (např. less or equal). Neuváděné aritmetické operátory se značně podobají konvencím z jiných jazyků. Testů vlastností souborů existuje velké množství.

Řídící struktury

Řídící struktury se často ukončují klíčovým slovem “pozpátku” (např. if fi, case esac).

Podmínky (klasické if, case a ternární výraz) :

if podminka
then
prikaz
else
jiny_prikaz
fi

case promenna in
vzor00 | vzor01 | vzor02 ) prikaz;;
vzor10 | vzor11 | vzor12 ) prikaz;;
vzor20 | vzor21 | vzor22 ) prikaz;;
esac

podminka ? prikaz0 : prikaz1

Cykly :

for promenna in hodnota0 hodnota1 hodnota2
do
prikaz
done

while podminka do
prikaz
done

Bash podporuje předčasné ukončení cyklu “příkazem” break;.

Funkce (definice, volání, výstup funkce) :

jmeno_funkce(){
neco
}

jmeno_funkce

(jmeno_funkce)

Štítky: Přehledy

Komentáře v diskuzi

Přidat komentář

Jméno

E-mail, nebude zveřejněn

Web

Ochrana proti spamu: (povinné)*
Opište prosím text z obrázku.