Dobrý článek

dobry clanek, jen z meho subjektivniho pohledu prvni veta:
V KDE je “více designu” a působí elegantněji, ale profesionálněji vypada GNOME.
Ale to je tim, ze obecne davam do rozporu omalovanky a slova jako profi, pracovni apod. Jinak musim rict, ze mam radsi gnome ale je pro me nepouzitelne bez KDE aplikaci(krusader, digikam, quanta+ apod)

Asi bych netvrdil, že KDE působí elegantněji a že GNOME má velká tlačítka >> může ale i nemusí…

Doporučuji se podívat na třeba http://www.omgubuntu.co.uk/ jak může ubuntu vypadat. (Celkově je to zajímavý blog o ubuntu)

S clankom suhlasim. Zacal som s KDE 3.4 a skoncil s 3.5.10 ked pren skoncila podpora. KDE 4 mi prilis pripominalo Windows. Teraz pouzivam na desktope Gnome a na notebooku XFCE. Ten prechod chvilku bolel, ale po cca roku je to uz ok

Torvalds: ‘Use KDE’
Without tip-toeing around the matter, Linus Torvalds made his preference in the GNOME vs. KDE matter quite clear on the GNOME-usability list: “I personally just encourage people to switch to KDE. This ‘users are idiots, and are confused by functionality’ mentality of Gnome is a disease. If you think your users are idiots, only idiots will use it. I don’t use Gnome, because in striving to be simple, it has long since reached the point where it simply doesn’t do what I need it to do. Please, just tell people to use KDE.” Also, “Gnome seems to be developed by interface nazis, where consistently the excuse for not doing something is not ‘it’s too complicated to do’, but ‘it would confuse users’.”

No teda nic moc. Viz. 7 Stabilita! Tohle je odpověď? Chtělo by to trochu více rozebrat ty témata.
A nesouhlasím i KDE 4.4 má stabilitu na úrovní Gnome 2.28 nebo KDE 3.5.10. možná i lepší a to i rychlost! Většina problému, ale vychází z problému ovladačů.

ještě by tam mohlo být Enlightenment17 , které má taky něco do sebe

“V KDE je “více designu” a působí elegantněji a profesionálněji než GNOME”

ovsem to je vec vkusu, socialniho zarazeni, veku, zkusenosti… kdyz jsem byl mladsi, take se mi libily pestrobarevne preikonkovane okynka KDE. jenze z toho jsem vyrostl a vystacim si s decentni -eleganci-, jednoduchosti … (konfigurovat muzu pomoci terminalu, v .conf, .ini, .xml souborech ;D - ja to preziju, s pocitacem vetsinu casu pracuji a nekonfiguruji ho stale dokola)

ani KDE4 stale neni tak “decentni” a bohuzel v nekterych distrech (OpenSUSE) do toho stale nejakou merou michaji KDE3.5 (ikonky), coz z KDE stale dela pestrobarevny cirkus coz je docela skoda.

jinak pekny clanek rozhodne bych ale ten prvni bod posunul nekam dolu a jeste k nemu pripsal “nazor autora”

ad V KDE je “více designu” a působí elegantněji a profesionálněji než GNOME.

Tuto větu jsem nezamýšlel jako osobní hodnocení KDE, ale jako seznámení se záměrem vývojářů KDE. Příznivci KDE “více designu” pochopitelně nechápou jako například “samoúčelné laciné kýčovité zbytečnosti”. Myslím, že použité vyjádření (elegantní, profesionální) je v souladu s postoji majoritního uživatele ovlivněného stylem MS Windows.

Jinak mě osobně KDE nevyhovuje a upřednostňuji spíše GNOME. Nejvíce však používám Fluxbox.

to V3N3C:
Ani KDE 3.5.10 se nikdy nerovnalo stabilitě GNOME, natož KDE4. Prostě GNOME sází na jednoduchost, konzervativnost a stabilitu, naopak KDE na progresivní vývoj a množství funkcí. Jenže pravděpodobnost chyby roste exponenciálně s každou další volbou a funkcí.

ad V KDE je “více designu” a působí elegantněji a profesionálněji než GNOME.

- tak tady se taky připojuji k názoru, že elegantnost a profesionálnost je na straně GNOME (založeno na jednoduchosti a fuknčnosti, čímž se stává elegantním a profesionálním). Gnome používám (Ubuntu) a jsem spokojený

- KDE nemusím, jsou to hodně omalovánky a připadá mi to až přeplácané. Ale je to samozřejmě věc subjektivního názoru a každý to může vnímat jinak.

ještě jenom doplním, že GNOME se blíží vzhledu Mac OSX, a více odpovídá současným trendům v designu. KDE je typický příklad křiklavého a nesourodého designu, který je už za zenitem.

zkuste zmínit taky http://www.gnomefiles.org/

Přečetl jsem a dospěl k názoru, že autor článku má rád (používá) KDE. Ale podle posledního komentáře jsem se mýlil.

Jako uživatel gnome těžce nesu poznámku o zpátečnictví:-). Na gnomáckých aplikacích miluju, že umí všechno co potřebuji při maximální jednoduchosti ovládání. Uznávám, že KDE4 vypadá fakt dobře, ale já se na DE potřebuji maximálně spolehnout.

Ad 5. Linus byl opravdu advokát KDE, ale mám pocit že v krušných časech KDE 4.0 přešel na GNOME. Já osobně proti GUI fašismu nic nemám:-)

5. no nevim jak je to aktualne, ale po vydani kde4 Linus prechazel na gnome (nebo o tom aspon sly zpravy)

“V KDE je “více designu” a působí elegantněji a profesionálněji než GNOME.” Dovolím si nesouhlasit, na mě působí mnohem lépe Gnome. KDE jsem používal docela dlouho, ale nezvykl jsem si. Přijde mi takové jakési neuspořádané, nepřehledné. Ovšem nakonec jsem skončil u XFce a nic nepostádám

Velmi, velmi naivní srovnání. Ať se na to dívám, jak se na to dívám, tak mi přijde že je to slohová práce plná klišé a čtenář se vlastně krom nich ani nic nedozví. Velmi slabé

Vzhledy pro obe prostredi:
Gnome - http://www.gnome-look.org
KDE - http://www.kde-look.org

Mě osobně je sympatičtější GNOME.
A ve Win používám bbLean (blackbox), nádherně urychluje práci.
Stálo by možná za to napsat článek i o shellech na Windows, třeba by to uživatele oslovilo. Choval jsem nedůvěru k jiným shellum než k základním exploreru, ale poté, co jsem zjistil, že při práci vlastně nevidím plochu, jen, když pouštím a vypínám počítač, tak jsem přešel na bbLean. Jen takový typ

1. Jakýsi “odpor” ke KDE vedoucí koneckonců ke vzniku GNOME byla licence Qt. Dnes důvod již padl…
2. KDE == Windows - další velmi radostně tradovaný nesmysl!! Umístění lišty nemá přeci co dělat s podobou s MSW, nebo dokonce s “profesionálností” nějakého desktopového prostředí! Koneckonců připomínám vzhled CDE.
3. Vzhled KDE je přeplácaný, GNOME je “profesionální”. Vzhled obou lze nastavit, ale zde si rýpnu, že je jasně vidět na kterém kontinentu obě desktopová prostředí převážně vznikají. Ať se “gnomisté” vztekají jak chtějí, tak GNOME je velmi podobné MSW shellu. Viz řvavě barevné ladění, porovnatelné s obrovským tlačítkem “Start” v jedovatě zelené v XP.
4. GNOME stabilní KDE padající. To snad ve spojení s Compizem. Radikálnost v podobě KDE 4.x je s velkou pravděpodobností inspirováno také tímto problémem.
5. GNOME je méně náročné na systémové prostředky jako KDE. Obě prostředí jsou na tom podobně.
6. Co irituje na GNOME, viz Linus Thornwald, jsou možnosti nastavení, viz klasika v podobě dialogu v případě tisku. V GNOME si sotva vyberete patřičnou frontu…
Sami tvůrci GNOME se netají zaměřením na populaci USA - větší a ještě větší a pokud možno co nejjednodušší a příliš “nezávadějící” interakce s uživatelem. A vzhledem k penetraci Applem je nejspíše lišta “profesionálně” v horní části plochy.

Souhlasím s autorem článku, že obě prostředí cílí na jiný typ uživatele, respektive uživatele s jinými preferencemi. Základní rozdíl rozdíl mezi KDE a GNOME je jak technologický tak koncepční.

Prostředí GNOME (včetně aplikací) je napsáno s využitím toolkitu GTK+, přičemž vlastních programovacích jazyků je v GNOME použito veké množství. S trochou nadsázky se dá říct, že co program, to jiný jazyk. Knihovna GTK je poměrně dost zastaralá a těžkopádná, zejména porovnáme-li to s Qt. Koncepčně se GNOME snaží o maximální jednoduchost, zlí jazykové tvrdí, že vývoj GNOME je zaměřen na odstraňování voleb a možností, což je bezpochyby jeden z výrazných znaků. Konfigurovatelnost GNOME je o rozhodně lepší než Windows, spousta nastavení lze provést pouze pomocí Gconf, což je tak trochu obdoba registru Windows, ovšem místo binárního souboru to využívá XML.

Prostředí KDE (včetně aplikací) je napsáno v toolkitu Qt, který obsahuje vše potřebné. Kihovna Qt je na vynikající úrovni, zejména díky tomu, že za sebou měla podporu TrollTechu (nyní Nokia) a byla aktivně vyvíjena a prodávána i pod komečními licencemi a komerční podporou. Aktuálně má Qt výhodu také v lepší možnosti licencování než GTK, neboť kromě původních GPL a komerční licencí, vydala Nokia knihovnu Qt také pod licencí LGPL, čímž odpadla jediná “výhoda”, kterou měla konkurenční GTK. Prostředí KDE se snaží o maximální konfigurovatelnost a jako desktop je mnohem lépe provázán než GNOME. KDE nabízí pravděpodobně největší konfigurační možnosti ze všech desktopů, pokud něco není v menu, lze to upravit v příslušných textových souborech.

Vývoj KDE je skokový, pokud je něco nevyhovující a zastaralé, vývojáři to přepíší odzačátku znova. Ačkoli je tento přístup zejména v případě KDE3->KDE4 hojně kritizován, není vinou vývojářů KDE, že se uživatelé dostali do problémů. Za tyto problémy mohou distribuce jako Ubuntu, které okamžitě nacpaly nepoužitelnou alpha-verzi KDE 4.0 do své distribuce. V kontrastu toho například Opensuse nabízelo KDE3 dlouho jako hlavní prostředí a uživatel se nestabilním KDE4 vůbec nemusel potkat. Aktuální stav je takový, že KDE4 je dnes již ve velmi dobrém stavu, a hlavně technologické problémy v pozadí byly zcela odbourány. GNOME, které je pod kapotou v mnohem horším stavu než bylo předchozí KDE3, se dnes potýká se spoustou problémů právě proto, že místo náhrady nevyhovujících částí všechno přiohýbají, a jediná technoogická změna, kteru má přinést GNOME 3 je gnome-shell, ze kterého má polovina uživatelů Gnome panickou hrůzu.

Dále platí, že je mnohem snazší používat KDE aplikace kdekoli, než GNOME aplikace mimo GNOME. Pokud například chci použít bluetooth-applet z Gnome, potřebuji k němu nainstalovat Nautilus, protože tento program neumožňuje využití jiného správce souborů (mimo KDE docela problém) a změna výchozího souborového správce pro GNOME aplikace je dost hororová. Pokud chci použít KDE aplikaci, která by volala souborový manažer, není nic lehčího, než sputit Kcontrol, a změnit výchozí správce souborů KDE komponent na Nautilus. Aplikace napsané v GTK lze již roky bez problémů použít v KDE díky GTK-Qt theme engine, případně Qt-curve. Pokud někdo používal Qt aplikaci v GNOME, vypadala tam vždy jako pěst na oko, a vše vyřešila až Nokia, kdy knihovnu Qt rozšířila o Qgtk, které umožňuje Qt aplikacím využít GTK widgety. Je tedy evidentní, že jakékoli problémy s přenositelností aplikací řeší pouze KDE/Qt.

Pokud chci provést takový triviální ukon jako je otevřít nějaký soubor v aplikaci, která dosud není asociována, v případě KDE se mi rozbalí menu aplikací, a mohu nalistovat tu kterou požaduji. V Gnome, stejně jako ve Windows, na mě vyzkočí file-save dialog, a uživateli, hledej si to v /usr/bin nebo jinde sám. úplně stejný problém uživatele potká při tak triviáním úkonu, jako je změna ikony. KDE nabídne vizuální seznam všech ikon, Gnome vyhodí file-save dialog, a hledej si sám.

Gnome se tedy mnohem více podobá Windows, než KDE, které nemá s Windows společné prakticky vůbec nic. Takové klišé může vyslovit snad jen sekretářka na základě výchozího nastavení s jedním panelem a aplikačním menu vpravo dole. Nepochybně platí, že obě prostředí lze používat stejným způsobem s tím rozdílem, že zejména BFU se musí v GNOME spokojit s výchozím nastavením, protože cokoli zásadního změnit je pro něj nemožné (viz Gconf). Prostředí KDE může BFU používat úplně stejně - ve výchozím nastavení) ale má mnohem větší šanci změnit konfiguraci, která by mu z jakéhokoli důvodu nevyhovovala.

Nebudu-li hodnotit jak se komu co líbí, dovolím si tvrdit, že prostředí KDE je dnes po technické stránce oproti GNOME asi jako BMW vs. Trabant a vzhledem k přístupu vývojářů GNOME se tyto nůžky stále více rozevírají. Zejména díky dostupnosti Qt pod LGPL nemá použití GTK žádný racionální smysl. A pro ty, kterým vyhovuje styl GNOME desktopu není žádný problém, nakonfigurovat KDE tak, aby vypadalo a chovalo se jako GNOME. Udělat totéž s GNOME je nemožné.

No asi stejně jako ostatní se mi na článku “nelíbila” první věta. Zbytek souhlas.

Osobně mi taky připadá Gnome elegantnější a profesionálnější.

Za nejelegantnější považuji Mac OS, ale KDE si z toho “vzalo” vzhled a na eleganci a profesionálnost zapomělo. Za to gnome si z Mac OS “vzalo” právě tu eleganci a profesionálnost.

14. alblaho:

Linus se evidentně stal obětí Fedory, kterou zřejmě používá. Byla to totiž chyba Fedory, ubuntu a některých dalších, že svým uživatelům naservírovaly nepoužitelné KDE 4.0. Nebyla tedy možnost než změnit distribuci (což bývá u těchto lidí problém) nebo změnit prostředí.
Kdyby Linux používal SUSE Linux a pracoval například pro Novell, zřejmě by dodnes používal KDE, protože KDE3 bylo dlouhou dobu dostupné v základní instalaci jako hlavní instalační scénář.

Jen malinká poznámka, C# snad ne! V obou převažuje C++, případně C…

ad 23.

Souhlasím, za špatnou reputaci KDE4 můžou z velké části distributoři. Cpaní nezralého softu uživatelům je široce rozšířený neduh. Ovšem zrovna Fedora má v popisu práce mít to nejnovější, což je mj. jeden z důvodů, proč ji používá Linus.

Pěkné srovnání. A @21 naporstý souhlas.
Navíc ještě Gnome bez ubunťáckého (mnohými zatracovaného) motivu human vypadá jako hromada nesourodých prvků, které nejspíš designovali programátoři jednotlivých aplikací -> hrůza.

re 24 : Například Gnome Subtitle, F-spot, MonoDevelop… je psané v C#. Možná tato zajímavost souvisí s “neobjektovým” charakterem GTK.

ad “Podobnost KDE a Windows” : Pro Windows i KDE je cizí minimalismus v podání GNOME (málo ovládacích prvků…). Samozřejmě, že vzhled se dá upravit, změna dispozice panelů je banální. Pokud uživatelům např. Vist bez zkušeností s Linuxem krátce ukážete KDE a GNOME, většina bude imho tvrdit, že KDE je podobnější Vistám.

27 =>

Podoba KDE a Windows je pouze “vizuální”, a to je dost pochybný argument, protože KDE může vypadat prakticky jakkoli. Z hledsika technologie je Windows podobné spíše GNOME než KDE, i když i zde bych byl v takovém hodnocení velmi opatrný.

Ubuntu je ODPORNOST, KDE je hezčí ale je nefunkční. Takže jako kosí bratři. Kdo by to chtěl.
Peruik: Mac OS X je omyl, který brzy zkončí. Profi UI v Linuxu nehledej. Linux je jenom kompromis ve stylu “darované herce na zuby nekoukej”.

To srovnání prakticky nic nového nepřínáší než jen další subjektivní názor bez jakýkoliv podkladů. Já používám KDE 4.4 a důvodem jsou hlavně Qt aplikace. Proč bych na Gnome měl mít Qt aplikace. Ano, není to problém, ale pokud jsem se rozhodl pro Qt… Konversation, výborný IRC klient, co má Gnome? Xchat? Ne, dík. A takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Krusader? K3B? K9copy? Kopete? amaroK? Proto jsem přešel přes Gnome k Xfce, pár dní s E17 a pak již trvale na KDE. (nepočítaje různé window manager jako třeba IceWM, Wm2 ad.) Ano, KDE 4.0 mělo dost problémů, ale většina jich je s verzí 4.4 již minulostí. Stabilní jsou téměř obě stejně. Ani ve výkonu rozdíl nevidím. Elegatnější? Profesionálnější? Dle jakých kriterií tohle chcete posuzovat? KDE i Gnome mohou být dost elegantní, pokud si s nima uživatel pohraje a upraví. V základu se mi nelíbí ani jedno, ovšem plus pro KDE je, že jej lze daleko rychleji a pohldněji upravit.

27: Mono od Novellu je obdoba .NET od Microsoftu, má umožnit tvorbu multiplatformních aplikací, proto tam také je implementace C#, což je také od Microsoftu. Osobně se domnívám, že je to velmi podobné Javě.
Obé má pramálo společného s GNOME i KDE! Obé totiž používá převážně C++!

peknej clanek a s 2 bodama nesoulasim

8 - ja bych rekl ze vic sw je pro gnome, proto jsem kde nikdy vicemene nepouzival… pokazdekdyz jsem nasel nejaky sw, tak to staovalo pulku prostredi gnome…

9 - XFCE VS Gnome, jo naroky byly rozdilny, to ale platilo do dob < Ubuntu 8.04, od teto doby uz nepocituji zadny rozdil mezi gnome a XFCE (co se tyce naroku na ram a cpu… budto gnome zestihlil nebo bych se spis priklonil k variante ze XFCE nabralo)
osobne bych doporucil pouzivat LXDE na starsim pc, s tim neni problem a je fakt odlehceny, pritom velice dobre pouzitelny a koukatelny (XFCE je hnusny a narocny)

pro 21)
Vykrik do tmy ze ktereho se clovek dozvi, co tvrdi zli jazykove a ze gnome aplikace si nenastavim na QT vzhled. Uplne nejvetsi “prekvapeni” je, ze gnome network manager nejde pouzit v KDE bez doinstalovani spousty zavislosti. To si kluci a holky z gnome dovolili opravdu hodne!

Gnome je super system, KDE take. KDE v minulosti zvolilo cestu revoluce a rozhodne tim neproslo bez ztraty kvetinky. To, ze zpocatku i oficialni web KDE prezentoval verzi 4.0 jako pripravenou k nasazeni nemuzete okecavat tak, ze to vlastne tak nebylo a pripraveno k pouziti to je az 2 roky pote. Ano, ted je KDE system s modernim API nezatizene problemy se zpetnou kompatibilitou. Jenze jestli za 4 roky predvedou to same, co pri prechodu 3->4, tak po KDE uz nestekne ani pes.

Znam dost lidi, kteri presli z KDE na gnome a uz se nevratili, protoze zjistili, ze klid a stabilita ma sve vyhody. Gnome jde cestou evoluce, zaruceneho vyvoje. Konfigurovatelnost gnome je v pohode. Vetsinu lidi zajima akorat jak si nastavit parametry pro tisk, pripojeni k internetu atd. Vydelavaji, nehraji si. Velka “brzda” je metacity - to vsak bude v nove verzi nahrazeno a ani ted vam nebrani nic v tom, nastavit si neco jineho. Kdyz chci, aby mi gnome vypadalo jako KDE4, tak si stahnu tema

A to tvrzeni o BMW a Trabantu je zbytecne, pokud tedy tim BMW neni mysleno Gnome. To by potom sedelo. V trabantu si take muzete nastavit skoro vse, ale mate strach abyste to nastartovali. V BMW si krom elektronickeho zapalovani moc nastavovani neuzijete, ale jedete a mate konzervativni spolehlive auto Ok, tohle radsi nekomentujte, at tu neni trapna flame …

pro 33 =>

“…Vykrik do tmy ze ktereho se clovek dozvi, co tvrdi zli jazykove a ze gnome aplikace si nenastavim na QT vzhled….”

Mohl byste prosím sdělit publiku, jakým způsobem jste nastavoval vzhled Qt aplikací v GNOME tak, aby respektovaly styl widgetů GTK před tím, že nokia napsala Qgtk wrapper? Vždyť ke Gnome naprosto neschopné, a bez zásahu zvenčí by dodnes neměli nic.

“…Uplne nejvetsi “prekvapeni” je, ze gnome network manager nejde pouzit v KDE bez doinstalovani spousty zavislosti. To si kluci a holky z gnome dovolili opravdu hodne!…”

Nejdřív byste mohl lépe číst a pak plácat blbosti. Hovořil jsem o bluetooth-applet, a vy tady žvaníte něco o network manageru?

Zatím co gnome network manager použijete v KDE bez problémů, bluetooth-applet už nikoli, protože při browsování vzáleného zařízení volá nautilus. A nautilus je kromě file-manageru také správce plochy, což znamená docela průser, pokud ho chcete provozovat mimo Gnome.

“… To, ze zpocatku i oficialni web KDE prezentoval verzi 4.0 jako pripravenou k nasazeni nemuzete okecavat tak, ze to vlastne tak nebylo a pripraveno k pouziti to je az 2 roky pote….”

Žvanit umí každý, podložte svá tvrzení!

“…Kdyz chci, aby mi gnome vypadalo jako KDE4, tak si stahnu tema…”

Když chci, aby se Gnome chovalo jako KDE, nebo jakkoli jinak, jsem v prdeli, v lepším případě Gconf.

Upozornění pro 34 a další : Osobní útoky jako “Nejdřív byste mohl lépe číst a pak plácat blbosti.” budu příště z příspěvků vymazávat.

4 alda4:
ja nikde nepopiram tvrzeni tvrzeni, ze gnome neumi vynutit u QT aplikaci svuj vzhled. Ja se pouze pozastavuji, ze na zaklade neceho takoveho jste schopen o gnome prohlasit veci, co prohlasujete. Tak zasadni soudy mi pripominaji RH a jeho boj s apple.

Pokud vam vadi, ze programator co delal bluetooth manager pro gnome jej proste svazal s nautilem a ze gnome nema volbu pro file manager, tak pouzivejte KDE variantu. Opet. Odsoudit cele gtk a gnome kvuli tomu, ze nekdo neco udelal jinak, nez by se vam libilo je RH styl a jak uznate, to neni poklona.

KDE web odpocitaval dny do vydani KDE4 a vsude poletovala slova o splnenem snu, stabilite a modernosti. Vim to. Tesil jsem se na nove KDE a odpocitaval jsem s nimi Vysledek dopadl jak dopadl. Vysvetleni se objevovala az pote, co vyslo najevo, ze veci se proste maji trochu jinak.

A to posledni je proste asi uplne nejvic naivni. Kdyz budu chtit, aby se mi system choval jako KDE, tak budu pouzivat KDE. Kdyz budu chtit, aby se mi choval jako Gnome, tak budu pouzivat Gnome. A jestli zrovna resim, ze pouzivam jak GTK, tak i QT aplikace, tak je to pouze o jejich vzhledu a neni az tak velky problem si nastavit oba engine na podobny styl.

Mam rad GTK/gnome styl, prijde mi uhlazenejsi, kulatejsi, sympatictejsi, proste šmrncovní eňoňůňo Vyhovuje mi, ze ve volbach mam k nastaveni vetsinou jenom to, co doopravdy potrebuju. Libi se mi, ze Java aplikace dokazou prevzit styl z GTK (primarne pracuji s netbeans). Uznavam, ze KDEckari to maji v zivote tezsi. Openoffice, Mozilla, Gimp a dalsi “zasadni” aplikace jsou GTK.

Vyzdvihovat ale problemy KDE jako vyhody a to dobre na gnome jako nevyhody a k tomu pridat par narku je vykrik do tmy. KDE4 revoluce se nepovedla jak jsme vsichni doufali, Gnome zpetna kompatibilita a ustaleny vyvojovy cyklus formou evoluce je prijemny protipol.

“…Pokud vam vadi, ze programator co delal bluetooth manager pro gnome jej proste svazal s nautilem a ze gnome nema volbu pro file manager, tak pouzivejte KDE variantu…”

Nejde o to, co vadí mě nebo vám. Diskutuji pouze názorný příklad k tématu používání cizích aplikací v cizích prostředích. A je fakt, že GTK+ aplikace v KDE jsou v lepším stavu než Qt aplikace v GNOME.

“…KDE web odpocitaval dny do vydani KDE4 a vsude poletovala slova o splnenem snu, stabilite a modernosti. Vim to. Tesil jsem se na nove KDE a odpocitaval jsem s nimi…”

Pak zajisté víte o obrovském tlaku uživatel na vývojáře KDE, aby už vypustili 4-kovou verzi na veřejnost. Tohle není Microsoft Windows, tohle je Opensource, kde se může zapojit každý, a proto taky KDE 4.0 vyšlo - na žádost uživatel. Je absurdní, když pak tentýž uživatel nadává, že je to nestabilní!

A nakonec, nikdo vás nenutil KDE 4.0 instalovat. Buďto si za to můžete sám, nebo je vůl váš distributor. Já používal KDE3 jako hlavní prostředí až do vydání 4.2.

“…A to posledni je proste asi uplne nejvic naivni. Kdyz budu chtit, aby se mi system choval jako KDE, tak budu pouzivat KDE. Kdyz budu chtit, aby se mi choval jako Gnome, tak budu pouzivat Gnome….”

A když budete chtít chování jiné, tak si uděláte co? Možnost volby je jednoznačně pozitivum, je demagogie vydávat za pozitivní fakt, že v GNOME nemám na výběr.

“…Uznavam, ze KDEckari to maji v zivote tezsi. Openoffice, Mozilla, Gimp a dalsi “zasadni” aplikace jsou GTK…”

Až na to, že Openoffice nemá s GTK společného vůbec nic (vzhled je jen extension), Mozilla je XUL a jediné co je skutečně GTK je GIMP. To je taky jediná GTK aplikace, kterou normálně používám.

“Váš komentář čeká na schválení”

Vzhledem k tomu, že mé komentáře jdou údajně pouze na schválení je tohle poslední zápisek v tomto cenzurvaném blogu.

re 38 : Všechny komentáře čekají na schválení kvůli spamu v angličtině (reklamy) a občasným vulgaritám. Pokud jsem na Internetu schvaluji příspěvky nepravidelně přibližně v řádu desítek minut. U tohoto článku jsem neschválil pouze Vaši polemiku s mým příspěvkem 35 a příspěvek obsahující pouze mnoho odkazů na články kritizující Microsoft.

40 =>
To je zajímavé, že jsem si toho doposud nikdy nevšiml. Děkuji za upřesnění a tímto se vám omlouvám.

ad 27, 31

Skutečně některé aplikace, které jsou výchozí například v Ubuntu GNOME desktopu jsou psané v C#, což je ta reimplementace MS .Net. To v KDE IMHO není zvykem.

Jinak GTK je psané v čistém C, ale má objektovou strukturu. Přístup k této knihovně z objektových jazyků (Python, C#) je vcelku bezproblémový.

Mě nejvíc štve že naprostá většina dister mimo Suse a Mandrivy preferuje Gnome. Pro třeba distra založená na debianu hlavně tedy Kubuntu je skoro pro běžnou práci nepoužitelné je to prostě nedodělel. Škoda veliká škoda že Canonical Ltd nepodporuje místo Gnome KDE. Bylo by bezkonkurenční…

Několik poznámek:
1) Je mi jasné, že se jedná o subjektivní hodnocení, ale autor má základní problém v tom, že KDE i GNOME se dají porůznu přiohnout, takže nepovažuji za šťastné porovnávat jejich estetiku. To je opravdu ryze subjektivní a věc osobního nastavení. Já sám jsem KDE-pozitivní, ale za ten výběr opravdu vůbec nemůže nějaký motiv, nebo grafika, viz dále.
2) Ono je poměrně sporné hodnotit i náročnost obou prostředí na výkon počítače, to se opravdu dá dost ovlivnit celkovým nastavením prostředí - a platí to stejně pro KDE i GNOME. Jedním z důvodů mé preference KDE je právě nižší hw náročnost ve srovnání s GNOME (tedy zcela určitě tomu bylo u KDE 3.5 a zcela určitě tomu nebylo u KDE 4.0 - 4.2).
3) S předchozím bodem souvisí taková optická vlastnost (zjištěna pouze na OpenSUSE, nikoliv u Mandrivy a Kubuntu): ‘extrémně hladký a pružný běh’ systému. Bylo vlastností KDE 3.5 a opět cítím návrat u KDE 4.4. Tomu se GNOME ani měsíc jeté Windows nevyrovnají.
4) Za velkou výhodu KDE považuji podobnost s Windows - relativní ucelenost prostředí a jeho součástí, ačkoliv opět platné především pro KDE 3.5, GNOME i KDE 4.4 v tomto směru pouze dotahují.
5) Stabilita KDE 4.4 je již dosti slušná a pomalu uvažuji, že desktop s KDE 4.4 lze dát BFU. Ale pořád hrozí situace, že ‘kvalitní’ BFU sice nesestřelí PC, ale svůj desktop ano.
6) Pokud máte alespoň 384 MB RAM, doporučuji KDE s tím, že se nastaví na minimum ptákovin a používají KDE aplikace. Názor, že takové XFCE apod. mi něco ušetří, považuji za zcestný. KDE jsou především velmi dobře navržené knihovny, které sice vezmou dost paměti, ale ty aplikace a samotný desktop už moc neberou.
7) A už to bude stačit, ale ten poslední bod je nejdůležitější: Základním rozdílem mezi KDE a GNOME je jejich původ: KDE z Evropy a postavené na evropském Qt - v Evropě jsou běžná nabodeníčka, zatímco GNOME pochází z USA a je postavené na GTK - v USA si vystačí se 7-bit ASCII (trochu přeháním, ale takovéto problémy jsem zažil).

4 Alda:
- GNOME 3 není jen o GNOME Shellu, naopak bych řekl, že většina práce probíhá pod povrchem.
- tvrdit, že možnost volby je vždycky pozitivem, není pravda. Kdo se má v těch přebujelých dialozích orientovat? Vadí to mně jako zkušenému uživateli a BFU se v nich naprosto ztrácí. Navíc jakákoliv volba navíc znamená další větev v kódu, která je potenciálním místem pro chyby. Ne nadarmo se říká, že vývojáři KDE mají cíle, na které nemají, a naopak GNOME dělá jen na to, co má, i když za cenu jednoduchosti.
- neexistuje žádný důvod pro používání GTK, ale většina open-source projektů jej používá, jakto? GNOME je také výchozím prostředím ve většině distribucí a to hlavně korporátních.

newman: Američané znají dva druhy vín - červené a bílé a obojí strkají do ledničky. Vaše auto-srovnání připomíná argumentaci některých uživatelů MSW (Niky, Wolfi, eM,…) vůči GNU/Linuxu. Jediná nestabilita KDE byla ve spojení s Compizem, který byl primárně orientován na GNOME. Při vyjití KDE 4.0 jsem zaznamenal naprostý opak, a to že jde o dosud nevyladěné. Ono počítadlo užívají vlastně všichni velcí tvůrci distribucí a v případě takové velké změny není v tomto případě ani divu. Jsem zvědav, zda v případě GNOME 3.x se tvůrci vyvarují chyb. I když hlavní chyby byly na straně distribucí, najmě Fedory.
Že vám chudobné možnosti nastavení stačí neznamená, že stačí všem. Já prostě chci mít tu MOŽNOST, nikoliv to, co nadirigují jiní! V tomto je GNOME prostě velmi podobné MSW!
A zapomněl jste ještě jednu důležitou aplikaci - Avidemux a GParted, ale oproti K3b, AmaroKu, atd. toho zase tolik není.
alblaho: Nevím zda zrovna v Ubuntu došlo nahrazení Gimpu F-spotem, ale nadšení uživatelů to nevyvolalo a obzvláště nadzdvihlo žvásty o nedostatku místa a prostorové náročnosti Gimpu.
alda4: Dosud užívám KDE 3.x a KDE 4.x zatím pokusně, co mi pije obzvláště krev je Delfín. Co se týče “mezidesktopových” integracích, pak nejlépe vychází OpenSuSE, tam je konzistence vzhledu na opravdu vysoké úrovni.

ja uprednostnuju gnome, hlavne proto, ze se mi snaze ovlada, ale asi zkusim chvili fungovat v kde

45 =>

“…neexistuje žádný důvod pro používání GTK, ale většina open-source projektů jej používá, jakto? GNOME je také výchozím prostředím ve většině distribucí a to hlavně korporátních…”

Chce to kouknout trošku do historie. Když vzniklo prostředí KDE, mnohým vadila tehdejší licence Qt, která nebyla OSS. A tak natruc vzniklo GNOME, které využilo svobodné GTK. Ovšem následně vyšla Qt jako GPL, zejména kvůli KDE, které tuto knihovnu vystřelilo vzhůru. Později, když Enterprise distributoři řešili defaultní prostředí, zvolili GTK, zase kvůli licenci, tentokráte LGPL. GPL verze Qt se jim zdála nedostatečně “svobodná” pro jejich proprietární aplikace. Docela paradox

Dnešní stav je odlišný, protože po akvizici Trolltechu společností Nokia byla Qt relicensována od verze 4.6 také jako LGPL. Tím jediná výhoda GTK odpadla. Nové projekty tak stále častěji volí Qt, stejně jako řada stávajících naQt přechází (viz Videolan)

to Alda4:
Nevidím žádné houfné přecházení na Qt a to ani u nových projektů. Že několik projektů, napsaných v GTK, rozhodlo přejít na Qt, v tom moři open source nic neznamená. Taky bych mohl jmenovat projekty, které přešli naopak na GTK. Např. nová verze Opery. Už nebude používat Qt, ale vlastní vykreslovací toolkit, který bude ve výchozím stavu používat pro vykreslování dialogových oken GTK. GTK má oproti Qt dvě zásadní výhody:
1. má uživatele, GNOME je dnes nejpopulárnějším prostředím a používá jej Ubuntu, to je taková masa uživatelů, že už jen kvůli tomu řada vývojářů raději použije GTK než Qt.
2. na rozdíl od Qt se vyvíjí evolučně a bere mnohem větší ohledy na projekty, které ji využívají. Např. GTK 3 vyjde společně s GNOME 3. Zatímco Trolltech prostě vydal Qt4 a vývojáři KDE potom pro ni museli přepsat celé KDE, vývojáři GTK označili, které zastaralé části budou odstraněny a čekají, až si podle toho vyčístí kód i vývojáři GNOME. Pak se jednoduše zastaralé části uříznou a pojede se vesele dál s očištěnou knihovnou, podstatně bezbolestnější než cesta KDE. Vývoj GTK celkově mnohem více sedí open source projektům.

Přátelé, o čem se tu vlastně dohadujete? Tvrdit o x, že je lepší než y je podle mne blbost. Můžu max. konstatovat, že x mně osobně vyhovuje víc, než y(je to jako by mi někdo tvrdil, že houbová omáčka je nejlepší, ale já přitom houby nesnáším). Když jsem v počátcích začal koketovat s linuxem, vždy jsem něco hodil na hdd a po měsíci trápení smazal a zůstal dále na winech. Tehdy jsem s naprostou samozřejmostí preferoval kde(zkoušel jsem1x, pak 2x i 3x). Nedokázal jsem si představit to škaredé gnome, které “nic neumí”. Jenže pak přišel boom s názvem ubuntu a tak jsem ho vyzkoušel i přes přítomnost (mého)neoblíbeného gnome. Byl to první linux, ve kterém jsem rozchodil vše a umožnil mi plnou nezávislost na winech. Velmi rychle jsem zjistil, že to gnome není až tak špatné. Dnes o gnome můžu říct, že mi vyhovuje víc právě kvůli své jednoduchosti. Ten milion nastavení v KDE jsem stejně nikdy nedokázal využít. KDE je bezesporu graficky líbivější, knihovna QT nepochybně modernější, ale já dnes opravdu preferuju přímočarost a stabilitu s evolučním nenásilným vývojem gnome. Navíc, jak tu už někdo psal - děsil bych se za pár let, jaký bude přechod na KDE5(uživatelům přeji, aby vývojáři napříště trošku přibrzdili). Jsem rád, že LTS ubuntu bude ještě s vychytaným gnome2. Je to taková pojistka před přechodem na trojkovou řadu. Buď to bude bez problémů a půjdu do ubu 10.10, nebo se situace ještě během podpory LTS verze stabilizuje a upgraduje se holt později. A když to bude i tak v háji, tak nevidím jediný problém přejít k KDE, které mezitím taky ještě vyspěje. Jinak jsem rád, že je tu víc prostředí, aspoň je tu taková zdravá (snad kamarádská) rivalita.

to airlive>
Linus mal rad GDE po verziu 3 - ten vas citat je z roku 2005. Novy citat od neho z roku 2009 (ktory vystihuje aj moje pocity ku GDE) je tu:

I used to be a KDE user. I thought KDE 4.0 was such a disaster I switched to GNOME. I hate the fact that my right button doesn’t do what I want it to do. But the whole “break everything” model is painful for users and they can choose to use something else.

I realise the reason for the 4.0 release, but I think they did it badly. They did so may changes it was a half-baked release. It may turn out to be the right decision in the end and I will re-try KDE, but I suspect I’m not the only person they lost.

Read more: http://linuxhelp.blogspot.com/2009/01/linus-torvalds-ditches-kde-4-for-gnome.html#ixzz0ge0Kwu0w
Check out the Book reviews All about Linux

Autorovi [9] a [27] - mam-li na mysli, ze KDE bude svym vzhledem a ovladanim uzivatelum Windows pripadat povedomejsi, tak to take napisu. Vzhledem treba ke komentari [20] chapu, ze i to ma sve uskali. Na druhou stranu to je ale zkusenost, kterou vam velka rada lidi potvrdi. O tom, co je “profesionalnejsi” nebo “designove propracovanejsi” bych radeji neuvadel zadne soudy, aniz bych dopredu definoval, co (pro me) tyto pojmy znamenaji. Takhle to akorat vede ke zbytecnemu flamu.

[21]
Mate nektere dobre postrehy, ale z celeho vaseho prispevku cisi KDE fandovstvi a nektera tvrzeni jsou vylozene nepravdiva.
* GTK je zastarale a tezkopadne - Prakticky vsechny aplikace, ktere jsou povazovany za “lightweight” jsou napsane pomoci GTK. Nechapu jak toto jde dohromady s vasim tvrzenim. Pokud jste to myslel z pohledu vyvojare, pak to je do urcite miry pravda. Na druhou stranu dnes existuje pro GTK glade, o nemz zpravidla zacinajici vyvojari nemaji narozdil od QT IDE poneti.
* Gnome rady 2.x je v soucasnosti velmi dobre odladene. Vyvojari odvedli za posledni roky opravdu hodne prace na odlehceni a zrychleni celeho prostredi. Vase tvrzeni o tezkopadnem Gnome platilo asi 5 let zpatky, dnes to pravda neni.
* Pouzivani KDE aplikaci pod Gnome je malem sebevrazda pro potrebu natahnout cca 50 MB kdelibs. KDE je v tomhle smyslu gheto, byt jsem si vedom toho, ze rada zacatecniku pouziva v Gnome (Ubuntu) KDE aplikace. Narozdil od KDE existuje velka radka aplikaci pro Gnome, kde se zavislosti na Gnome knihovnach daji zakazat behem kompilace. KDE je od sameho zacatku postaveno na filozofii komponent a využívání již napsaného kódu více aplikacemi, což je z tohoto pohledu nevýhoda. Vami uvadene gnome-bluetooth je pekny priklad, ze nemate pravdu. Jedinou “gnomackou” zavislosti je gconf, overte si to treba na Gentoo portage. Velke zavislosti ruznych GTK/Gnome baliku jsou dusledkem mizerne prace (nekterych) distributoru.