Linux zblízka

Kontroverze okolo Křišťálové lupy

Letošní ročník Křišťálové lupy provázel skandál, který vyvolalo nestandardní vyřazování populárního webu Necyklopedia během závěrečného hlasování. Navíc údajné důvody pro vyřazení oblíbeného komunitního projektu Necyklopedie musely být pořadatelům (a všem ostatním) zjevné již před započetím hlasování. Nominovaným projektům možná nebylo měřeno stejným metrem. Třeba přinejmenším stejně závadná proprietární služba Facebook byla ponechána v soutěži, čímž jí bylo umožněno obsadit ve své kategorii páté místo.

O vyřazení Necyklopedie

Humoristický server Necyklopedia je po formální stránce všeobecná encyklopedie, která o skutečných předmětech uvádí převážně zavádějící informace nebo zcela smyšlená tvrzení. Služba je poháněna Wikimedia enginem a paroduje slavnou encyklopedii Wikipedia. Úroveň zpracování jednotlivých hesel se výrazně liší. V mnoha případech Necyklopedie sklouzává až k primitivním urážkám, trapným fabulacím či lascivní fotomontáží. Vzhledem k mnoha absurdní bizarnostem (např. hesla Děduchálek)  nemůže žádný soudný člověk považovat Necyklopedii jako důvěryhodný zdroj informací nebo za jinou autoritu.

Až během probíhajícího uživatelského hlasování se pořadatelé rozhodli zpětně vyřadit z již proběhlé nominační fáze, čímž řádně nominovanému projektu Necyklopedie zamezili uspět. Jedná se o nebezpečný precedent, který umožňuje “nepohodlné” projekty s nadějí na dobré umístění během hlasování jednoduše vyškrtávat z nominace. K eliminování Necyklopedie bylo použito následující ustanovení pravidel soutěže : “Z nominací budou vyloučeny veškeré služby či projekty s pornografickou tématikou nebo porušující platné zákony České republiky. Vyloučeny budou rovněž projekty, služby či instituce šířící či podporující národnostní, rasovou, náboženskou nebo jinou srovnatelnou nesnášenlivost či xenofobii.”

V krátkém zdůvodnění, které však nijak nevysvětluje jak přesně Necyklopedia porušila pravidla, se píše : “Přestože si uvědomujeme, že Necyklopedie jako celek je projekt, jehož podstatou je satira, parodie a karikatura veřejného dění, přestože si uvědomujeme, že naprostá většina obsahu je čistě zábavného charakteru, domníváme se, že obsah některých hesel, především týkající se romské tematiky, nelze obhájit ani vysokou mírou nadsázky.” Ve kutečnosti Necyklopedie o různých tématech pojednává zcela srovnatelně dehonestujícím způsobem jako u hesla Cikáni. Jako ilustraci jmenujme například hesla Češi, Eva a Vašek, Konzervatismus, Bůh, Socialismus, Kateřina Klasnová, Linux, muž nebo Hitler. Necyklopedii proto vnímám jako tématicky vyváženou a ideologicky neutrální. Charakteristika sporných hesel jako hesel “především týkající se romské tematiky” mi připadá jako účelová lež, která má odůvodnit vyřazení projektu ze soutěže.

Zdůrazňuji, že podobným podle pořadatelů “neobhajitelným” způsobem je pojednáváno i o majoritní společnosti (Češi, Slované, Český jazyk), dalších evropských národech (Němci), různým genderových skupinám (homosexuálové, muž, děti), všeobecně známých osobách (Václav Klaus, Eva a Vašek) nebo místech v Česku (Brno, Jižní Čechy, Praha). Přesto se proti účasti Necyklopedie v soutěži Křišťálová lupa vyslovilo pouze jedno vcelku marginální občanské sdružení Romea. To mě utvrzuje v názoru, že požadavek Romei na vyřazení Necyklopedie je zjevně přemrštěný. Ještě šílenější byla naprosto podlézavá reakce reakce organizátorů, která dokonale zpochybnila důvěryhodnost celé soutěže.

O nevyřazení Facebook.com

Pro vyřazení Facebooku existují stejně silné důvody jako pro vyřazení Necyklopedie. Na Facebooku lze totiž najít spoustu obsahu analogického s obsahem Necyklopedie. Na rozdíl od Necyklopedie lze navíc pro vyřazení Facebooku argumentovat :

• Skrz Facebook se organizují některé rasistická uskupení. Zároveň zde získávájí nové stoupence.
• Z hlediska zacházení s osobními údaji (mimo jiné třeba stínové profily) Facebook porušuje náš Zákon na ochranu osobních údajů. Facebook je nekompatibilní s platnými zákony České republiky.

Deset největších open source inovací

První inovace : web

Open source stál u zrodu webu.

1. První webový server CERN httpd byl publikován pod svobodnou licencí MIT.
2. Zdrojové kódy prvního webového prohlížeče WordWideWeb jsou nyní kompletně dostupné jako public domain (volné dílo).
3. Nejstarší programovací jazyk navržený přímo pro tvorbu dynamických stránek je PHP. Jde opět o svobodný projekt.

Druhá inovace : počítačová typografie

První skutečný software pro kvalitní sazbu dokumentů na počítači byl TeX. Tento systém dominuje v oblasti vědecké publikace, kde je potřeba sázet pokročilou matematiku. I přes své stáří je TeX jedním z vůbec nejpoužívanějších řešení na poli profesionální typografie.

Třetí inovace : moderní online distribuce softwaru

Na začátku devadesátých let se u některých rozsáhlý projektů začaly objevovat vlastní řešení pro online distribuci rozšíření. Příkladem je Comprehensive TeX Archive Network (CTAN) pro typografický systém TeX.

V další generaci se objevily klasické repozitáře, které známe např. z Linuxu. Repozitáře mají především následující vlastnosti :

1. Software se distribuuje online.
2. Veškeré činnosti (instalace, upgrade, odinstalování apod.) se provádí centrálně jednotným způsobem. Výrobci softwaru nevytváří vlastní systémy např. pro upgradování. Vše zajišťuje repozitář.
3. Repozitář má grafický frontend s doprovodnými funkcemi, který mimo jiné usnadňuje výběr vhodného softwaru.
4. Repozitář je silně integrován do operačního systému.
5. Používání repozitáře může být zpoplatněno. (Většina klasických komerčních distributorů Linuxu preferuje předplacení služeb.)
6. Na zařazení do repozitáře neexistuje právní nárok. Autoři nekvalitního softwaru a softwaru nesplňujcího stanovenou licenční politiku mají smůlu.

Různé obchody s aplikacemi (app story) a systémy jako steam nejsou nic jiného než repozitáře. Rozdíl je pouze ve způsobu zpoplatnění po jednotlivých kusech softwaru.

Čtvrtá inovace : moderní skriptovací jazyky

První moderní skriptovací jazyky pro univerzální použití začaly vznikat na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jmenujme například Perl, Python, Ruby a Lua.

Tyto obecné skriptovací jazyky se později uplatnily i při psaní uživatelských skriptů různých aplikací, které často “přibalují” interpreta jazyka. Například v Pythonu můžete psát uživatelské skripty v bitmapovém editoru GIMP, v DTP aplikaci Scribus, ve vektorovém editoru InkScape, v 3D modelářích Houdiny a Blender, v CAD aplikaci FreeCAD…

Pátá inovace : různé nápady v oblasti virtualizace, kompatibilizační vrstva

Open source software přišel s mnoha vylepšeními na poli virtualizace. Jmenujme například FreeBSD Jail, což bylo první praktické použití úplné virtualizaci na úrovni operačního systému.

Virtualizace operačního systému je hardwarově náročná na paměť, vyžaduje zakoupení licence virtualizovaného systému, nerespektuje grafická témata vašeho systému… Při použití stejné hardwarové architektury však stačí pouze poskytnou binární aplikační rozhraní “virtualizovaného” operačního systému. První populární kompatibilizační vrstvou je Wine (licence LGPL).

Šestá inovace : wikinomie a web 2.0

V roce 2001 byla spuštěna webová služba Wikipedia, která využívá svobodný MediaWiki engine a svobodné serverové technologie. Informace ve Wikipedii může každý uživatel editovat, tato participace se považuje za přínosnou a uživatelé jsou nabádání ke zkvalitňování obsahu. Postupem času se Wikipedia stala jednoznačně nejrozsáhlejším encyklopedickým dílem všech dob. Vznikl tak hodnotný statek, jehož pořízení na běžné komerční bázi by si vyžádalo miliardové investice. Pro investičně nenáročný způsob výroby použitý při psaní Wikipedie se vžil název wikinomie.

Registrovaní autoři (wikipedisté) si mohou zakládat vlastní profily a vzájemně komunikovat. Takže Wikipedia je i jednou z prvních skutečně velkých sociálních sítí

Sedmá inovace : různé vývojářské pomůcky

Na jednom open source participuje obvykle velké množství vývojářů, přičemž většina autorů provádí jen drobné změny. Tento fakt vytváří silnou motivaci pro vznik nových pomůcek usnadňující spolupráci a specializaci vývojářů. Jako ilustraci jmenujme například:

• První skutečný systém pro verzování zdrojového kódu je Concurrent Versions System (CVS).
• První obecný systém pro překlad a lokalizaci aplikací je GNU gettext.
• První používané specializované značkovací jazyky pro popis uživatelského rozhraní aplikace jsou libGlade a XUL.
• První systém pro monitorování bugů byl GNATS.

Navíc některé zvyklosti běžné při vývoji open source se začínají prosazovat i u vývoje proprietárního softwaru. Například u většiny open source projektů byly vždy veřejně dostupné verze nehotových aplikací pro testování. V současnosti se tento trend objevil u nesvobdného softwaru (např. testovací verze Windows 7 a 8).

Osmá inovace : univerzální licence

V počítačovém pravěku se problematika licencování softwaru opomíjela nebo naopak se pro každý projekt psala vlastní licence. Za první “univerzální” licenci GPL považuji, protože :

1. Jde o “univerzální” licenci. Licence je sepsána tak, aby byla použitelná pro nejrůznější typy autorských děl sloužící nejrůznějšímu účelu.
2. Licence je chápána jako finální verze, která by neměla být nijak modifikována. (Ve skutečnosti byla dvakrát modernizována. Například GPLv3 nově zabraňuje obcházení licence tivoizací hardwaru.)
3. K licenci jsou poskytovány právní rozbory. Například existují seznamy kompatibilních licencí.
4. Vývojářské společnosti jsou přesvědčovány, například hnutím GNU,  k používání GPL licence.
5. Jedná se o kvalitní právní dokument, který je formulován s ohledem na snadnou soudní vymahatelnost. Formulace licence není závislá na právním řádu USA.

Další inovací GPL byl copyleft, jehož výhody jsou především:

1. Omezuje počet druhů používaných licencí, čímž usnadňuje spolupráce vývojářů a redukují se náklady na právní služby.
2. Dává jistotu, že odvozené dílo neobsahuje části, jejichž licence výrazně omezuje práva spotřebitele.

V současnosti je GPL ve verzi 2 vůbec nejrozšířenější softwarovou licencí.

Devátá inovace : design pro vysokou upravitelnost a přenositelnost

Ačkoliv se nejedná přímo o inovaci chtěl bych zmínit, že open source je vůdčí silou v prosazování “designu pro vysokou upravitelnost a přenositelnost”.

1. Svobodný software častěji dodržuje standardy. U nesvobodného softwaru se často vyskytují nejrůznější proprietární nedokumentované formáty a rozšíření.
2. Svobodný software je většinou silně multiplatformní.
3. Nejlepší svobodné knihovny jsou používány ve velkém množství projektů pro nejrůznější účely. Ve světě nesvobodného softwaru si obvykle každý výrobce prosazuje svoje vlastní formáty a knihovny.

V důsledky “designu pro upravitelnost a přenostitelnost” se přirozeně velmi rychle monopolizuje trh ve prospěch nejživotabilnějšího řešení. Příklad roztříštěnosti řešení ve světě nesvobodného softwaru ukazuje následující tabulka.

Podobně dominantní postavení jako Linux má například kompilátor GCC, shell Bash, formát pro kompilaci tar.gz, licence GPL…

Díky vysoké modifikovatelnosti svobodných operačních systémů mohou jejich distributoři snadno vytvářet zvláštní režimy spuštění a běhu, které jsou u nesvobodných systémů neobvyklé.

• Live CD - Systém bootuje z CD média a nepotřebuje pevný disk.
• Live USB
• Nahrání do RAM disku - Distribuce Puppy se celá nahraje do operační paměti, čímž se dosahuje extrémní rychlosti při spouštění programů.
• Více desktopových prostředí (KDE, GNOME, Xfce…) - Prostředí jdou přepínat za běhu nebo dokonce spustit více prostředí na jednou.

Desátá inovace : decentralizované distribuované síťové služby

První široce používaným protokolem pro decentralizované síťové služby byl pravděpodobně BitTorrent, pro sdílení souborů. První verze stejnojmenného originálního klienta/serveru BitTorrent jsou dostupné pod modifikovanou MIT licencí.

Možná vůbec nejzajímavější decentralizovanou distribuovanou službou je algoritmus BitCoin. Jedná se o platební systém vyvíjený opět pod MIT licencí založený na principu peer to peer. V systému se nevyskytuje žádná centrální banka emitující mince a transakce nevyžadují asistenci certifikovaného bankovního ústavu. Ve výsledku s převodem BitCoin mincí nejsou spojeny žádné transakční náklady.

Poznámky : Inovace jsou uvedeny v náhodném pořadí. Použitá spojení “design pro vysokou upravitelnost a přenositelnost” a “univerzální licence” nejsou běžně používané termíny.

Nová “daň” za software

Nesmyslné rozhodnutí Soudního dvoru Evropského unie vytvořilo prostor pro vybírání poplatků za software. Vedle poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA) za média se bude platit za software organizaci OOA-S. Co se vlastně stalo?

• Nějaký chytrák u Soudního dvoru Evropské unie napsal do odůvodnění výroku pozoruhodnou myšlenku. Prý grafické uživatelské rozhraní programu (dále jen GUI) není částí programu.
• Organizace OOA-S (Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl) zastupuje malíře, grafiky, architekty apod. Tento kolektivní správce si všiml, že licence k softwaru výslovně neupravují licencování GUI. Prý tato autonomní výtvarná díla spadající pod kolektivní správu OOA-S.
• OOA-S začala hromadně obesílat internetové kavárny, které prý nabízejí veřejnosti umělecká díla (GUI programů). Cílem je zahájit výběr poplatků z GUI programů.
• V případě úspěšného výběru poplatků od internetových kaváren, podle mého názoru, nic nebrání zahájit výběr poplatků i od dalších subjektů.

Z rozesílaného dopisu vyplývá, že OOA-S (zatím) zamýšlí vybírat poplatky jen z nesvobodného softwaru. Argumentace dopisu je postavena na některých znacích charakterizující nesvobodné licence. Například předpoklady na licenci uvedené v dopise se zjevně neslučují s těmito vlastnostmi nejběžnější svobodné licence GPLv2.

• Licence GPL je automaticky poskytovány každému. Tedy licenci pochopitelně získali i klienti internetové kavárny.
• Licence GPL podle druhého odstavce §0 samotný akt spuštění nijak neomezuje. Z hlediska GPL licence je irelevantní kdo nebo jak program spouští.
• Díky copyleftu se GPL vztahuje i na GUI programu.
• Autor se v ustanovení §2b GPL licence výslovně zavazuje umožnit bezplatný výkon práv zaručených GPL licencí. Autor tedy v licenci vyloučil možnost vybírání poplatků ze strany kolektivních správců.

Pro kavárny využívající výhradně svobodný software je návrh smlouvy s OOA-S bezpředmětný. Stačí o této skutečnosti písemně OOA-S informovat.

Komentář

Majitel kavárny a autor softwaru se svobodně dohodli na podmínkách a způsobu užívání softwaru včetně GUI. Kdyby chtěli dosáhnout odlišných podmínek u GUI, dojednali by jinou licenční smlouvu. Obě strany se na něčem dohodly. Evropská byrokracie však udělá “deux ex machina” a překvapené strany se dozvídají, že se dohodly úplně na něčem jiném. Zde je krásně ukazuje sklon moderní společnosti k soudcokracii, kdy si soudy účelovou interpretací práva bez demokratického mandátu osobují zákonodárnou moc. (V praxi soudy nezvládají pořádně vykonávat ani soudní moc.) Případ dále názorně demonstruje škodlivost členství České republiky v Evropské unii.

Teoreticky by OAA-S měla hájit zájmy i malých výrobců softwaru. Každý autor softwaru s GUI může uzavřít zastupitelskou smlouvu s OAA-S. Formulář členské přihlášky naleznete na webových stránkách OAA-S. Pochybuji, že v praxi malý výrobci softwaru dostanou spravedlivý podíl z výběru poplatků.

Dopady podobných “novostí” jsou zpravidla zostřeny proti běžným uživatelům a malým podnikatelů. Zásah do autorských práv ze strany českých internetových kaváren je zanedbatelný oproti zásahu do autorských práv třeba v případě Googlu, který bez potřebných licencí indexuje, ukládá a zpracovává obsah českého Internetu. Před Google i lítý vlk rázem zkrotne na neškodného pudla.

Zdroje : Zápisek shrnuje především moje interpretace a postoje. Faktické informace a odkazy na příslušné listiny naleznete v podrobném Jelínkově článku na LE.